New York - Léta sloužily vlasti a nasazovaly vlastní životy, po návratu domů zůstávají bez práce. Amerických válečných veteránek, které hledají zaměstnání, je už skoro 15 procent. Národní průměr se přitom podle čerstvých statistik pohybuje těsně nad devíti procenty.
Pro americké válečné veteránky není práce
Na potíže novodobých veteránů slyší i Bílý dům. Barack Obama chce motivovat firmy: za práci pro bývalého vojáka slibuje daňovou úlevu až 9 600 dolarů. Pomoc pro navrátilce leží společně s balíkem na podporu zaměstnanosti v Kongresu. Minulý týden proto prezident posvětil alespoň program přeškolení osmi tisíc veteránů na zdravotníky. Jenže s koncem roku Spojené státy stahují z Iráku 39 000 vojáků. Část se přesune do Kuvajtu, ale mnoho mužů a žen se vrátí domů.
Americký prezident Barack Obama:
„Jen si uvědomte, kolik veteránů vedlo své kamarády do misí, kde se rozhodovalo o životě a smrti - a bylo jim 25 let. To je typ odpovědnosti, který by měla Amerika využít v každém oboru podnikání.“
Válečná veteránka Kenya Smithová je na svoji důstojnickou kariéru u námořnictva pyšná. Specialistka na logistiku a zásobování strávila v armádě 14 let a na kontě má i službu v Iráku. Uniformu odložila před dvěma lety - jinou práci od té doby nenašla. Má dva vysokoškolské diplomy, dvě děti a momentálně žádný domov. Z bytu se musela vystěhovat, žije v provizoriu. Odchod do civilu je obtížný i pro muže - nezaměstnanost mezi nimi byla v září více než jedenáctiprocentní. Podle statistik však ženy hledají práci ještě hůř – nezaměstnaných je mezi nimi 14,7 procenta. Často kvůli předsudkům: Mnoho Američanů nechápe anebo neoceňuje, že i ženy bojují a mají stejné zkušenosti a výcvik stejně jako muži.
Nezaměstnanost mezi americkými veterány
Války v Afghánistánu a Iráku byly podle části veteránů zbytečné
Každý třetí veterán, který sloužil v americké armádě po 11. září 2001, považuje podle nedávného průzkumu války v Iráku a Afghánistánu za zbytečné. Podle většiny z nich by se pak Spojené státy po deseti letech bojů měly soustředit více na domácí problémy a méně na zahraniční politiku. Zatímco afghánský konflikt jich považuje za hodný boje polovina, v případě Iráku je to jen 44 procent. Jen zhruba třetina dotázaných pak podporuje obě války a stejný podíl respondentů s nimi nesouhlasí. U veřejnosti je podíl lidí odmítajících obě války vyšší, a to 45 procent.
Reportáž Hany Andělové (zdroj: ČT24)
V Iráku dosud zahynulo téměř 4 500 amerických vojáků, v Afghánistánu 1 700. Třicet sedm procent vysloužilých vojáků si zase z válek odneslo nějaké psychické potíže. Čtyřicet čtyři procent veteránů uvedlo, že měli problém zapojit se do civilního života.