Ruština zní ve střední Asii stále méně

Biškek/Dušanbe – Stále větší počet Rusů opouští území někdejších sovětských republik ve střední Asii. Zatímco v roce 1992 v oblasti žilo deset milionů Rusů, po dvaceti letech od rozpadu Sovětského svazu klesl jejich počet na polovinu. Ruština tak sice ve střední Asii zůstává vedle národních řečí hlavním komunikačním jazykem, jako lingua franca je však na úkor čínštiny a angličtiny na ústupu.

Největší počet etnických Rusů odchází z Kyrgyzstánu a Tádžikistánu, kde se jejich počet v populaci pohybuje v jednotkách procent. Kyrgyzstán v současnosti obývá asi tři sta tisíc Rusů (oproti 600 000 na konci studené války), což představuje 6 procent kyrgyzské populace.

„Lidi tady už prostě pro sebe a hlavně pro své děti neviděli budoucnost, a tak začal masový odliv. Nechtěli tu dál zůstávat, protože se najednou začali cítit nežádoucí,“ přibližuje situaci redaktor listu Slovo Kyrgyzstánu Alexandr Šepelenko.

Útoky nacionalistů vyhání Rusy z Kyrgyzstánu

Výraznou roli hrají výpady zdejších nacionalistů; ti stále častěji útočí na ruské etnikum jakožto představitele někdejší sovětské moci, která národní identitu ve svazových republikách tradičně potlačovala. „K těmhle výbuchům nacionalismu ještě přispívají politici v parlamentu, kteří neustále mluví o tom, jak je potřeba posilovat roli kyrgyzštiny na úkor ruštiny coby druhého oficiálního jazyka země,“ doplňuje předseda ruského krajanského spolku v Kyrgyzstánu Alexandr Ivanov.

Proti ruštině postupuje i obyčejná touha po západním životě, kterou obyvatelům střední Asie nemůže nabídnout ani Moskva. „Poptávka po studiu angličtiny zaznamenává v naší zemi obrovský nárůst. Má to několik důvodů, především jde o to, že spousta lidí odsud míří za prací do zahraničí,“ informovala ředitelka jazykové školy v Biškeku Aida Išenbajevová.

Podle Ivanova by se tak mohlo v krajním případě stát, že Kyrgyzům bude bližší angličtina nebo sousední čínština. „Nositeli jazyka jsou rodilí mluvčí. Pokud odejdou, přijdou sem jiné vlivy. A je docela možné, že za deset let bude z Kyrgyzstánu mononacionální republika a ruština odsud úplně zmizí,“ dodává předseda krajanského spolku.

Rusové odcházejí ze střední Asie (zdroj: ČT24)

Univerzita v Dušanbe vychovává rusky mluvící elitu

Ještě výraznější ústup z pozic znamenala ruština v Tádžikistánu, kde po občanské válce v 90. letech představuje ruská menšina jen necelé procento populace. Na ochranu jazyka, který je pro hospodářství zemí střední Asie srovnatelně důležitý jako jejich národní jazyky, proto před 15 lety vznikla v Dušanbe Rusko-tádžická slovanská univerzita. Jejím úkolem je zvrátit stávající tendenci a vychovat novou, rusky mluvící tádžickou elitu.

„Po rozpadu Sovětského svazu došlo k velkému odlivu ruskojazyčného obyvatelstva z Tádžikistánu. Z toho důvodu trpíme nedostatkem specialistů a kvalifikovaných sil. Chybí nám učitelé ruštiny na základních, středních i vysokých školách,“ podotýká děkan zdejší filologické fakulty Rustan Salimov.

Ztrácející se ruština z tádžických měst přitom hraje svou roli paradoxně i v samotném Rusku. Protože je země nadále cílovou stanicí pro většinu z milionu tádžických ekonomických migrantů, zřídilo Rusko v Dušanbe hned čtyři Ruská centra, kde se zájemci mohou seznámit s ruským jazykem a kulturou. „Je to unikátní situace. Ruská centra jsou po celém světě, ale takovou koncentraci v jednom městě v žádné jiné zemi nenajdete,“ dodává Marina Kovtunová, prorektorka Rusko-tádžické slovanské univerzity.

Alexandr Šepelenko, redaktor listu Slovo Kyrgyzstánu:

„S ruštinou je to jako s vodkou. I té se tolikrát snažili zbavit, ale ona žije dál, i když to na ní zkoušeli se suchým zákonem. Aby ruský jazyk mohli z postsovětského prostoru úplně vykořenit, museli by mít na to duchovní sílu, čistě materiálně to totiž nejde.“

Vydáno pod