Moskva - Navázat spojení s ruskou meziplanetární sondou Fobos-Grunt se stále nedaří. Sonda po úterním startu do vesmíru nedokázala nabrat kurz k Marsu. Vyhlídky, že se sondu podaří oživit a přimět letět k Marsu, je podle odborníků velmi nízká. Pokud se to nepodaří, může se ze sondy Fobos-Grunt stát nejnebezpečnější kosmický aparát, jaký se kdy na Zemi zřítil. Další pokusy dostat na palubu pokyny programátorů mají následovat v podvečer.
Jestli nekontrolovaná ruská sonda spadne, může být zle
Fobos-Grunt se sice po 668 vteřinách letu zdárně oddělil od nosné rakety, ale poté nezamířil k zamýšlenému cíli, měsíci Marsu Phobos, odkud měl dopravit na Zemi vzorky povrchu. Motory sondy se nezažehly, což podle expertů mohlo zavinit selhání techniky nebo chyba v počítačovém programu. Ve druhém případě by záchrana ještě mohla být možná. Sonda se udrží na oběžné dráze asi deset dnů, než bude hrozit, že se její úlomky zřítí na Zem, pokud se let sondy nepodaří přeprogramovat k Marsu.
Americký expert na ruský vesmírný program a bývalý pracovník NASA James Oberg už varoval, že pokud se sondu nepodaří zachránit, Fobos-Grunt se může přeměnit v nejnebezpečnější kosmický aparát, jaký se kdy na Zemi zřítil. Na palubě se totiž nalézají tuny toxického paliva, které by podle Oberga mohlo zmrznout, a tak přečkat průlet atmosférou. Jiní odborníci zase předpokládají, že palivo zůstane nejspíše v tekutém stavu, a tak v atmosféře neškodně shoří.
I kdyby se sondu podařilo navést na správnou dráhu, experti varují, že mezitím se Mars může vzdálit natolik, že sondě nebude stačit palivo k letu na Phobos a zpět.
Mezitím se také objevily optimističtější předpovědi. Sonda by se podle expertů citovaných agenturou Interfax mohla udržet na oběžné dráze i několik týdnů, možná déle než měsíc. Původní odhady počítaly s pěti až deseti dny. Stanice si také udržuje správnou orientaci vůči Slunci a má rozložené panely slunečních baterií. Z oběžné dráhy 250-350 kilometrů nad Zemí ztrácí sonda každých 24 hodin asi dva kilometry výšky, a to je také méně, než se původně počítalo. To vše dává letovým inženýrům více času na pokusy navázat spojení se sondou a přeprogramovat ji na let k Marsu. Na druhé straně někteří specialisté tvrdí, že přístroj byl do kosmu vypuštěn s nedodělky. „Riskovali jsme. Snažili jsme se vyskočit příliš vysoko,“ prohlásil Igor Lisov z časopisu Novosti kosmonavtiki.
Ruský kosmický program se poslední dobou potýká s nezdary. Letos 24. srpna havarovala vesmírná loď Progress s nákladem pro Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. O šest dní dříve se nepovedlo ani vynést na oběžnou dráhu komunikační družici Express, už 1. února se nezdařil let s vojenskou družicí a loni v prosinci spadly do Tichého oceánu tři družice ruského navigačního systému Glonass. Neúspěchy stály šéfa agentury Roskosmos Anatolije Perminova místo.
Nová mise se měla stát příležitostí pro mladé talenty - dvě pětiny pracovníků Lavočkinovy konstrukční kanceláře jsou mladší 35 let. Od sovětských časů ale ztratilo dobývání vesmíru hodně na prestiži. Lavočkinova kancelář nyní shání dva zkušené inženýry, kterým nabízí plat 20 000 rublů měsíčně (asi 12 200 Kč). Strojvedoucí v moskevském metru si přitom vydělá více než dvojnásobek.