Londýn – Britští vědci chtějí naučit počítače rozeznávat lidské emoce v obličeji. Oprášili tak starý Darwinův pokus, který se právě tohoto týkal. Mohli by se naučit rozlišovat základní pocity, které se dají vyčíst z výrazu lidské tváře. Mezi ty patří strach, zlost, znechucení, lítost, radost nebo překvapení. Tvrdí to americký psycholog Paul Ekman, který své životní dílo položil na základech právě Charlese Darwina.
Vědci chtějí naučit počítače rozpoznávat lidské emoce
Darwin totiž kdysi spojil příjemné s užitečným. Svým hostům po slavnostní večeři předložil sérii fotografií a chtěl po nich, aby popsali, co vidí. Zábavná hra byla ve skutečnosti první vědeckou studií na téma rozpoznávání a vyjadřování pocitů. Roku 1872 Darwin výsledky použil ve spisu Výraz emocí u člověka a zvířat. Když se vědci z univerzity v Cambridge nedávno probírali Darwinovými dokumenty, zjistili, že jejich předchůdce už kdysi řešil stejné hádanky, před který dnes stojí oni.
„Rozeznáváme emoce všichni stejně? A vyjadřujeme je všichni stejně? Jsou vůbec emoce univerzální? To jsou otázky, které si tehdy kladl i on. Mnoho vědců z Darwinových závěrů vychází. Řekli jsme si tedy, že by se kruh mohl uzavřít, že bychom mohli jeho práci využít znovu, podpořit ji moderní technikou a přijít na to, co se stane,“ podotkla vedoucí projektu Darwinova korespondence Alison Pearnová.
V laboratoři vědci vytvořili webovou verzi testu
Zatímco hostů na Darwinově večírku bylo jen čtyřiadvacet, dnešní doba nabízí v počtu respondentů mnohem větší možnosti. V univerzitní počítačové laboratoři v Cambridge vytvořili webovou verzi testu a nabídnou ji milionům lidí on-line. Každý, kdo se studie zúčastní, bude mít za úkol popsat, co podle jeho názoru fotografie ukazují. Jejich autor, Guillaume Duchenne, původně sledoval jiný výzkumný cíl. Elektrickými impulsy do obličejových svalů modeloval na pokusných osobách rozličné výrazy, sbírka se ale nakonec proslavila jinak.
„V jednadvacátém století můžeme dát všechno na internet, na facebook, a získat pro experiment stovky tisíc lidí. Každý nám lidé věnují jen zlomek svého času, výsledek bude svým rozsahem naprosto jedinečný. A s tím, na co přijdeme, budeme dál pracovat: Chceme naučit počítače, aby dokázaly vnímat lidské pocity,“ podotkl Peter Robinson z počítačové laboratoře na Univerzitě v Cambridge. Vedle téhle futuristické vize se ale nabízí i praktičtější využití výzkumu. Problémy s rozeznáváním emocí v obličeji mají například lidé trpící některou z forem autismu.
Počítač rozpozná emoce (zdroj: ČT24)
Vývojem computerů citlivých na emoce se v Cambridge zabývají už nějakou dobu. Pokud by stroj dokázal vyčíst pocity z lidského obličeje, znamenalo by to jistě revoluci. „Počítače nevnímají to, jak se člověk cítí. A v některých případech by to bylo jistě užitečné, protože počítačem se nemyslí jen to, co vám stojí na stole. Počítačové systémy jsou dneska všude. Najdete je v satelitní navigaci vašeho auta, v mobilním telefonu, v přehrávači hudby. A znáte to, většinou je s nimi těžká komunikace. Od Darwina se teď můžeme naučit, jak se lépe domlouvat,“ dodal Robinson. V manuálech k počítačům by tak časem mohlo přibýt několik stran. Kromě pokynů, co dělat, bychom měli také vědět, jak se u toho tvářit.