Než odevzdáme hlas, chceme, aby byl pořádně slyšet!

Madrid – Španělé v nedělních předčasných volbách rozhodnou o budoucnosti státu. Jeho stav je alarmující – trápí ho nejvyšší nezaměstnanost ze všech zemí Evropské unie, bez práce je každý pátý Španěl. Zemi také kvůli škrtům zaplavila vlna stávek a demonstrací. Dosud vládní Španělské dělnické socialistické straně (PSOE) a premiérovi Josému Luisi Zapaterovi občané vytýkají neschopnost ozdravit skomírající hospodářství. K výraznému vítězství má podle průzkumů jasně nakročeno opoziční Lidová strana (PP) Mariana Rajoye.

Podle průzkumů může PP porazit PSOE o 17 procent, což by byl největší rozdíl ve volebních výsledcích obou stran od voleb po pádu diktatury generála Franciska Franka v 70. letech, kdy naopak jasně zvítězili socialisté. PP tak pravděpodobně získá mnohem víc než nezbytnou většinu 176 mandátů v dolní komoře parlamentu. Podle posledních průzkumů by mohla získat až 198 z celkových 350 křesel Kongresu poslanců.

Socialistům, kteří za sebou mají sedm let u moci, zjevně nepomůže ani to, že je do volebního boje vede výrazná a populární osobnost - šedesátiletý bývalý ministr vnitra, vystudovaný chemik a v mládí také sprinter Alfredo Pérez Rubalcaba. Španělé, ačkoli ve své většině tíhnou k levici, jsou podle pozorovatelů přesto ochotni si po létech žití na dluh utáhnout opasky - na rozdíl třeba od Řeků.

Rajoy si v předvolební kampani vystačil jen s nekonkrétním nastíněním svých plánů, z nichž odhalil především ty populárnější. Každému živnostníkovi slibuje bonus ve výši 3000 eur za každého nově přijatého zaměstnance v roce 2012. Rajoy rovněž ohlásil daňové úlevy, které by měly povzbudit španělskou ekonomiku, ale jejich přijetí prý bude záviset na vývoji hospodářské situace. Rubalcaba se naopak snaží Rajoye vykreslit jako někoho, kdo zničí zdravotnictví a sociální jistoty.

Španělské volby se budou konat v atmosféře všeobecného znechucení politikou. Zhruba dvě třetiny obyvatelstva jsou nespokojeny s politiky obou velkých stran. Se světoznámým protestním hnutím 15-M, které kritizuje nezaměstnanost a zkorumpovanost mocí v obou velkých stranách, sice většina Španělů sympatizuje, ale volební výsledek by to ovlivnit nemělo. Zemi kvůli škrtům také zaplavila vlna stávek a demonstrací - v noci na dnešek například protestovali v centru Madridu učitelé kvůli škrtům v rozpočtech pro veřejné školy.

Nedělními volbami se pomalu uzavírá éra kdysi populárního premiéra Zapatera, který se už počátkem roku rozhodl dále nekandidovat. Kdysi rázný politik, jenž k velké nevoli Bílého domu stáhl španělské vojáky z Iráku a navzdory odporu církve prosadil sňatky homosexuálů, je dalším z řady šéfů vlád na periferii eurozóny, které smetla krize eurozóny. Podobný osud už stihl premiéry Řecka, Irska, Itálie a Portugalska.

Vydáno pod