Egyptská vláda podala demisi, bouře pokračují

Káhira – Egyptská vláda podala demisi. Představitelé Nejvyšší rady ozbrojených sil (SCAF), kteří od svržení režimu bývalého prezidenta Husního Mubaraka drží nejvyšší moc v zemi, zvažují, zda rezignaci kabinetu přijmou. Vláda povede zemi do doby, než rada o demisi rozhodne. Demise kabinetu přišla v době, kdy proti roli armády v čele státu demonstrují stovky lidí. V Káhiře bylo při střetech mezi demonstranty a bezpečnostními silami od soboty zabito už 33 osob. Protestující viní generály z toho, že se chtějí udržet u moci, a požadují rychlejší předání moci do rukou civilní vlády.

Vláda premiéra Isáma Šaráfa byla už od svého vzniku v březnu kritizována z různých stran politického spektra. Kritici jí vyčítali, že není dost výkonná a že je podřízena armádě.

Dnes se na ústředním káhirském náměstí shromáždilo znovu kolem tří tisíc lidí. Jednotky pořádkové policie proti demonstrantům zasáhly slzným plynem a gumovými projektily. Demonstranti naopak rozbili chodníky a na policii házeli kusy betonu. Nedaleko náměstí stoupal dým z šestipatrové budovy. K místu přijeli hasiči a policie zasáhla slzným plynem proti davu, který se tu shromáždil.

Účastníci demonstrací, kteří se hlásí převážně k muslimskému bratrstvu, požadují rychlejší předání moci do rukou civilní vlády a protestují proti chystané ústavní změně, která by armádě zajistila určité pravomoci. Prezidentské pravomoci však zůstanou v rukou armády až do prezidentských voleb, které se neuskuteční dříve než koncem příštího roku. „Uplynulo devět měsíců, vojenská rada tehdy říkala, že po šesti měsících předá moc. Ani po devíti se nic nezměnilo. A těm volbám nevěříme. Nejsou nezávislé soudy, není mezinárodní dohled a ministerstvo vnitra, které má na volby dohlížet, na nás teď útočí,“ prohlásil jeden z demonstrantů.

Lidé mají o volby zájem, málokdo ale chápe, co se při nich děje

Zatímco za Mubarakovy éry byly volby fraškou, která nikoho nezajímala, teď lidé zájem mají. Jenže starý a složitý volební systém zůstal - a lidé mu nerozumí. Poslance obou komor parlamentu voliči vybírají ve dvou hlasováních - každé z nich má přitom tři kola. Navíc panují obavy, že výsledky budou i tentokrát zfalšované. „Hrozí nám, že to, čím jsme prošli, by se mohlo opakovat. Naše ekonomika tentokrát přežila s velkými obtížemi. Myslím, že druhé povstání v následujících deseti letech už by nezvládla,“ říká aktivista Hišám Kásim.

Protesty v Egyptě
Zdroj: ČT24

Egypťané se obracejí k islamistům

Chudoba je velký strašák – nezaměstnanost roste a turistický ruch – hlavní zdroj příjmů – dál upadá. Desetitisíce Egypťanů hledají snadná řešení, ta nabízejí nově vzniklé islamistické strany – daleko radikálnější než Muslimské bratrstvo. „Nemuslim nemá žádné právo,“ říká lídr strany Al-Asala Adil Abdel Maksúd. Podle něj se tedy nemuslim nemůže stát egyptským prezidentem. Radikální část islamistů chce, aby se země řídila právem šaríja - měl by být zakázán alkohol a odhalování na plážích. To by ale vedlo k dalšímu úbytku turistů a propadu ekonomiky.