Bratislava - Necelá třicítka českých vojenských lékařů dnes přijela na Slovensko. Armádní doktoři pomohou v nemocnicích, jejichž provoz poznamenaly hromadné výpovědi zdravotníků. Český ministr zdravotnictví Leoš Heger po dnešním setkání se slovenskou premiérkou Ivetou Radičovou a svým slovenským kolegou Ivanem Uhliarikem uvedl, že doktoři zůstanou v zemi několik dnů. Pomáhat budou ve čtyřech zdravotnických zařízeních, práce je čeká už dnes večer. Pojedou do Nitry, Žiliny a Ružomberku, podstatná část jich zůstává v Bratislavě. Šéf slovenských lékařských odborů Marian Kollár za povolání českých doktorů slovenskou vládu kritizoval.
Slovensku přijeli na pomoc čeští vojenští lékaři
Slovenská vláda a odbory se v noci na dnešek dohodly na ukončení protestu lékařů a na jejich návratu do nemocnic. Lékařské odborové sdružení nakonec ustoupilo: Platy doktorů porostou méně, než odboráři původně požadovali. Navzdory dohodě ale slovenské nemocnice obnoví běžný provoz postupně v nejbližších dnech, soudí odbory.
Slovenští lékaři původně chtěli mzdy zvýšit na trojnásobek současné výše, uspěli tedy jen částečně. Podle dohody by nástupní plat lékařů měl být 950 eur, lékař se dvěma atestacemi a dlouholetou praxí by měl mít 1 750 eur. Lékaři si ale vymohli také výraznější dodržování zákoníku práce, zrušení transformace nemocnic a zreálnění plateb ze strany zdravotních pojišťoven.
Čeští vojenští lékaři po příjezdu na Slovensko
O české lékaře požádala premiérka Radičová
Radičová se dnes sešla s českým ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem. Schůzka se uskutečnila, přestože se Radičové podařilo dosáhnout dohody s odbory. Největší protestní akce lékařů v novodobé historii Slovenska odstartovala poté, co dosluhující vláda odmítla návrhy lékařů na zvýšení jejich platů o zhruba 700 eur (17 640 korun) měsíčně. Zatím není jasné, z jakých zdrojů nemocnice vyšší platy pokryjí. Asociace nemocnic už upozornila, že zvýšení plateb od největší zdravotní pojišťovny v zemi na to stačit nebude.
„Slovenská paní premiérka požádala, aby vojenští lékaři přiletěli,“ sdělil mluvčí českého ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň. Na Slovensko se vypravili lékaři z Hradce Králové a z Prahy. Královéhradečtí lékaři vyrazili už několik hodin předtím, než Radičová českou nabídku oficiálně přijala. Celkem bude na Slovensku pomáhat devětadvacet vojáků ve čtyřech nemocnicích: chirurgové, anesteziologové a další specialisté. „Pokládám tento akt za humanitární pomoc, kdy slovenské zdravotnictví je na pokraji sil,“ řekl Heger. Uhliarik dodal, že čeští doktoři budou nasazeni do nemocnic v Nitře, Žilině, Ružomberku a Bratislavě. Do bratislavské nemocnice Na Kramároch už na dnešní večerní službu nastoupilo 12 českých lékařů.
Ivan Uhliarik a Leoš Heger
Někteří s vysláním lékařů na Slovensko nesouhlasí
Část českých lékařů si ale myslí, že by stát doktory na Slovensko posílat neměl. Šéf českých lékařských odborů Martin Engel řekl, že vojáci jako ozbrojená složka dostanou přesun na Slovensko rozkazem, ale ostatní lékaři, kteří se mohou rozhodnout sami, by tam chodit neměli. Poskytnutí pomoci kritizovala i opoziční ČSSD. Předseda českého Senátu Milan Štěch v pátek upozornil, že vojenské mise podléhají schválení parlamentu. Jejich souhlas se ale vztahuje pouze na působení českých vojáků v zahraničí delší než šedesát dní, což se v případě nejnovější mise nepředpokládá. Premiér Petr Nečas na kritiku opozice reagoval s tím, že vláda o souhlas žádat nebude, protože k tomu není žádný důvod. Prezident Václav Klaus v pátek novinářům řekl, že považuje protest slovenských doktorů za „mimořádnou nezodpovědnost“.
Ze slovenských nemocnic na konci listopadu odešlo kolem 1 200 z celkového počtu asi sedmi tisíc lékařů. To ochromilo řadu lůžkových ústavů, které dokázaly zajistit nanejvýš akutní zdravotní péči. Lékaři, kterým uplynula výpovědní lhůta, musejí před návratem podepsat nové pracovní smlouvy. Lékařské odbory vybídly doktory, aby tak učinili až poté, co dokumenty zkontroluje zástupce odborů. „Po velmi náročných a dlouhých jednáních jsme dospěli k dohodě,“ oznámila premiérka Radičová po skončení noční schůzky s odbory.
GALERIE
videogallery_183367
Slovenským odborům se česká pomoc nelíbí
Šéf lékařských odborů Kollár kritizoval slovenskou vládu za to, že povolala do země české doktory. „Vláda k zamaskování své neschopnosti ukázala, že je ochotna použít finanční prostředky našich daňových poplatníků spíš k zaplacení zahraničních lékařů než na spravedlivé odměňování slovenských lékařů,“ prohlásil. O náklady na vyslání českých lékařských specialistů se podle dřívějších informací rozdělí Praha a Bratislava. Podle armády je to pro vojenské lékaře rutinní cvičení v rámci pomoci sousední zemi. Náklady prý do českého rozpočtu nijak nezasáhnou. „Pro naše vojenské lékaře je to cvičení na území cizího státu. Vojenský lékař jede podle jiných kritérií než civilní lékař,“ vysvětlil náčelník generálního šátbu Vlastimil Picek.
Od původních platových požadavků odbory podle Kollára ustoupily proto, aby pacienti v nemocnicích nebyli dále ohroženi výpadkem lékařů.
Ivan Uhliarik a Leoš Heger
Situace ve slovenských nemocnicích se vyhrotila v tomto týdnu, kdy nespokojeným lékařům vypršela dvouměsíční výpovědní lhůta. Vládě se navzdory příslibům nepodařilo udržet standardní provoz nemocnic ani po vyhlášení nouzového stavu. Na jeho základě šestina nejvíce ohrožených zdravotnických zařízení začala doktory ve výpovědích svolávat do služeb. Mnoho zdravotníků ale nařízení ignorovalo, pracovní příkazy si nepřevzalo nebo si nechalo vypsat neschopenku. Výpovědi původně podalo více než 2 400 slovenských doktorů, nakonec si to rozmyslela asi polovina z nich.
Vedle zvýšení platů lékaři požadovali i dodržování zákoníku práce nebo zastavení transformace nemocnic na akciové společnosti. To by podle nich kvůli nedostatku peněz ve zdravotnictví mohlo vyústit v krach zdravotnických zařízení a jejich následné ovládnutí finančními skupinami. S výjimkou razantního navýšení platů vláda na ostatní požadavky už dříve přistoupila. Změny příslušných zákonů, včetně zakotvení úpravy platů do zákona, by měl parlament schválit na probíhající schůzi. Změnou právní formy nemocnic chtěla vláda zamezit údajnému plýtvání a předraženým nákupům zboží nebo služeb jednotlivými zdravotnickými zařízeními.