Nemilé zjištění vědců: Zamořit budovu dokáže i jediná štěnice

Chicago – Štěnice, které v USA prakticky vymizely, v posledních letech zaznamenaly návrat. Rychle zamořují obytné budovy i úřady či komerční prostory a houževnatě odolávají běžným insekticidům. V USA se v souvislosti s tímto hmyzem loni začalo mluvit o invazi. Jen samotné město New York vynakládá ročně až 40 milionů dolarů na snahu šíření štěnic zvládnout. Jak nyní zjistili američtí vědci, schopnost štěnic ve velmi krátké době zamořit jakoukoli budovu spočívá v jejich „příbuzenském množení“.

Tým entomologů ze Severokarolínské univerzity pod vedením Cobyho Schala prostudoval geny štěnic, které zamořily tři vícepodlažní obytné budovy v Severní Karolíně a New Jersey, a našel jen velmi malou genetickou odlišnost. To znamená, že většina ze zkoumaných štěnic jsou blízcí příbuzní. Ve skutečnosti si byl zkoumaný hmyz tak blízký, že se tým domnívá, že na zamoření mohl stačit jen jeden nebo dva jedinci.

„Zjistili jsme, že zamoření štěnicemi v podstatě začíná z velmi malého počtu jedinců,“ uvedli vědci. „Spustí ho jediná oplodněná samice. Z ní se narodí potomci a ti se začnou pářit mezi sebou i se svou matkou,“ dodali. Tím se podle nich liší od mnoha zvířat. Blízké příbuzenské rozplozování totiž může vyústit v genetické deformity a „u člověka je to tabu“.

Štěnice domácí (Cimex lectularius), někdy nazývané také štěnice postelní, jsou malé, ploché, bezkřídlé ploštice, které se živí lidskou krví. Oběti napadají ve spánku. Před světlem se skrývají na tmavých místech, ve škvírách, v čalounění, v matracích či pokrývkách nebo za obrazy. Štěnice navíc přežijí dlouhé období bez potravy, na hostitele prý dokážou čekat i rok a jejich kousnutí způsobuje nepříjemné svědění.

Existují ovšem živočichové, jimž příbuzenské křížení prochází bez neblahých následků pro druh - a patří mezi ně například švábi. Podle vědců by toto mohlo být rysem těch druhů hmyzu, které se vyvinuly společně s lidmi a jsou na nich závislé při přesunu z místa na místo. Štěnice typicky zamoří dům, když si je člověk nastěhuje dovnitř v nábytku koupeném například v bazaru. „To, že se štěnice mohou přemísťovat na lidech, je mýtus,“ dodali vědci.

Vydáno pod