Paříž - „Smrt bankéřům“. Tento vzkaz načmáraný na poštovní schránku v luxusní čtvrti Marais je jen jedním z komentářů, kterých přibývá na zdech a ulicích francouzského hlavního města. Graffiti ukazují, jak v době krize a chaosu v hospodářství vládne mezi lidmi nedůvěra. Spolu s ní stoupá i napětí a rozzlobenost Francouzů. Graffiti se objevilo v tomto týdnu, kdy varování agentury Standard & Poor's určené Francii a dalším pěti zemím rozvířilo obavy, že by finanční trhy mohly nad jednotnou evropskou měnou zlomit hůl.
„Smrt bankéřům!“ Paříž zaplavily grafitti
Paříž dohání Atény, kde strach z bankrotu a utahování opasků vyvolal záplavu graffiti, z nichž bylo jasné, kdo je viníkem. „Bankéři, díky za ztrátu několika dalších miliard,“ napsal kdosi nedalo pařížské burzy. Zlost nad škrty v rozpočtu, strach z nestability na finančních trzích a obavy z rozpadu eurozóny pronikly až na úroveň ulice.
„Ty sis svého bankéře zvolil?“ ptá se třeba autor nápisu nastříkaného na lavičce nedaleko Bastily, klíčového místo pro revolucionáře z roku 1789, kteří popravili příslušníky francouzské elity za to, že moc utráceli. „Kvůli tomu, že masy nejsou dostatečně produktivní, přijde Francie o tři A,“ nemohl si kdosi odpustit sarkastickou poznámku na zdi kostela, odkud pocházely náboženské pomůcky použité v roce 1793 během poslední mše pro krále Ludvíka XVI. před jeho smrtí na gilotině.
Grafitti v Paříži
Firma HTP, kterou město najalo na čištění graffiti, tvrdí, že má letos o čtvrtinu víc práce než loni. Přibylo podle ní čmáranic inspirovaných ekonomickými problémy. Radnice se snaží, aby nechtěné nápisy zmizely během deseti dnů od chvíle, kdy o jejich existenci dostane informaci. Ale práce je nyní tolik, že některé graffiti musejí počkat. Nicméně existence nápisu „Odpovědní za krizi!“ načmáraný na zdi pobočky banky HSBC v centru Paříže neměla dlouhé trvání.
Grafitti funguje jako výstražné znamení
Výsledky lidové tvořivosti, které se objevují po Paříži, se liší od tradičních iniciálů, kterými si sprejeři značkují teritorium. Politická graffiti jsou vzpourou, výstražným znamením, říká 33letý Antonio de Oliveira. Nynější kresby a nápisy podle něho ukazují, že lidé jsou zhnuseni tím, jaká propast dělí politiky a masy. Francie se chystá na volby, v nichž prezidentovi Nicolasi Sarkozymu po třech letech ekonomických potíží, nemizící nezaměstnanosti a snižující se kupní síly obyvatelstva hrozí porážka od kandidáta socialistů Françoise Hollanda. Bez práce je 21,6 procenta mladých lidí.
Antonio de Oliveira, Pařížan:
„Život mladých je zatraceně nejistý. Jediným způsobem, jak se můžeme bouřit, je graffiti. V těžkých časech je graffiti politické.“
Etienne Kiraly z obchodního oddělení HTP vysvětluje, že za to, že v Paříži letos přibylo graffiti, může i arabské jaro, pád libyjského diktátora Muammara Kadáfího nebo sexuální skandál bývalého šéfa Mezinárodního měnového fondu Dominiqua Strausse-Kahna. „Jsou volby, všechno je v televizi, mladí lidé to vidí a píší to po zdech,“ říká Kiraly.
Hlavně nebýt pasivní!
Graffiti má v Paříži dlouhou tradici. Tyto nápisy vznikaly v době francouzské revoluce, koncem 19. století se projevy veřejné neposlušnosti objevovaly na zdech pisoárů a během studentské revolty v roce 1968 vznikly nezapomenutelná moudra jako „Tvůj šéf tě potřebuje. Ty nepotřebuješ jeho.“ Cílem stříkání nápisů na zdi je buď někoho otrávit nebo šokovat, říká Marion Hazová, profesorka psychologie z Poitierské univerzity. „Jde o to nebýt pasivní,“ dodává.