„Uplatňujeme naše zákonné právo formálně od Kjóta odstoupit,“ řekl Kent novinářům po návratu z jihoafrického Durbanu, kde se v minulých dnech konala konference OSN o změnách klimatu. Delegáti z více než 190 zemí se na ní dohodli na prodloužení Kjótského protokolu o nejméně pět let a na tom, že začnou pracovat na nové smlouvě o kontrole emisí skleníkových plynů. Dohoda, která ovlivní boj proti klimatickým změnám v příštích desetiletích, by měla začít platit nejpozději v roce 2020.
Podle Christiany Figueresové, šéfky OSN pro klima, má ale Ottawa i po odstoupení od Kjótského protokolu právní i morální povinnost své emise snižovat. Figueresová zároveň vyjádřila překvapení nad načasováním kanadského kroku.
Kanada měla v rámci Kjótského protokolu do roku 2012 snížit emise škodlivých plynů o šest procent ve srovnání s rokem 1990. Objem exhalací však ve skutečnosti vzrostl. Konzervativní vláda premiéra Stephena Harpera závazky vyplývající z dohody odmítla a rozhodnutí liberálního kabinetu, který dokument z roku 1997 podepsal, označila za „chybné“.
Kjótský protokol zavázal 35 vyspělých zemí snížit do roku 2012 exhalace skleníkových plynů o pět procent pod úroveň roku 1990. Protokol ale nikdy nepodepsaly Spojené státy a dokument se nevztahoval ani na velké rozvíjející se ekonomiky, jakými jsou kupříkladu Čína a Indie. Ottawa na nedostatky úmluvy poukazovala již dříve a Kent v listopadu prohlásil, že „Kjóto je minulostí“.