Putin besedoval s občany: Dáme k volebním urnám webkamery

Moskva - Ruský premiér Vladimir Putin dnes navrhl instalovat při březnových prezidentských volbách kamery, které budou nepřetržitě na internet přenášet dění ve všech volebních místnostech. To podle něj zajistí, že nebude možné zpochybnit legitimitu hlasování. V tradiční živé televizní debatě Putin také označil protesty proti výsledku nedávných parlamentních voleb za normální a zdůraznil, že hlasování vyjádřilo reálný poměr sil v zemi. Potvrdil také, že po březnových prezidentských volbách, které pravděpodobně vyhraje, hodlá premiérem jmenovat Dmitrije Medvěděva. Putinova diskuse s občany trvala čtyři a půl hodiny.

Prezidentský kandidát Putin v živě vysílané televizní debatě s veřejností reagoval na své kritiky nejen obhajobou vlastní politiky a připomínkou úspěchů, ale i sarkasmem a výstrahami před vnějšími úklady, ohrožujícími nezávislost Ruska.

Putin nyní čelí vlně protestů, kterou vyvolalo oznámení volebního vítězství jeho strany Jednotné Rusko. „Jestli je to výsledek Putinova režimu, tak je to dobře… Radoval jsem se, že vidím nové lidi,“ prohlásil premiér na adresu mladých demonstrantů. Bílé stuhy, vyjadřující nespokojenost s režimem, ale zesměšňoval jako „antikoncepční prostředek“. Demonstrace prý považuje za normální jev, pokud se tak děje v mezích zákona, stejně jako obviňování, že výsledky byly zfalšovány. Posláním opozice je přece komplikovat život státní moci, poznamenal Putin, který ovšem zároveň prohlásil, že výsledky hlasování „nepochybně odrážejí reálný poměr sil v zemi“ a se stížnostmi je třeba se obracet na soudy. Význam demonstrací se premiér snažil spíše shazovat.

Vladimir Putin v televizní besedě:

„Opírat se je třeba jen o ruský lid. Jestli nepocítím a neuvidím tuto podporu - a to se nerozhodne na webech, ani na náměstích, ale jen výsledky voleb - pak ani o den déle nezůstanu ve své pracovně.“

Aby nemohla být zpochybněna legitimita březnových prezidentských voleb, navrhuje premiér instalaci webových kamer. „Máme volebních okrsků na 90 000. Ať země vidí, co se děje u každé konkrétní urny. Opozice musí získat možnost kontrolovat to, co se děje ve volebních místnostech,“ prohlásil Putin v televizním přenosu. To ovšem kritizovali aktivisté, podle kterých tak vláda naruší demokratičnost voleb.

Politický geograf Michael Romancov:

„Samozřejmě mají-li být volby demokratické, musejí být svobodné, soutěživé a tajné. Dát za plentu kameru? I Putinovi muselo dojít, že se objeví hlas, který řekne, že lidé budou pod kontrolou, koho volí. Bez ohledu na to, jestli by to kontroloval on sám.“

Putin připustil, že „je třeba méně děsit sousedy a zbavovat se pověsti impéria“ bránícího spolupráci s Evropou. Ale nesouhlasil s tvrzením, že kvůli jeho politice „obklíčené pevnosti“ nemá Rusko ve světě spojence. Naopak prý mnoho zemí a lidí je už unaveno „diktátem jedné země“ a ani americké veřejnosti se už nelíbí role „světového četníka“. Jakkoli Rusko touží spolupracovat i s USA, ty prý „nepotřebují spojence, ale vazaly“.

Diskutující pracovník z podniku Uralvagonzavod, vyrábějícím v Nižním Tagilu vagony a tanky:

„U nás vyšla na náměstí stovka lidí. Proč? Závod pracuje! Máme zakázky i na příští rok. Pracujeme tak, jak tomu nebylo ani za komunismu.“

Putin: Za dopadením Kaddáfího jsou Spojené státy

Putin obvinil Spojené státy, že do říjnové operace k dopadení svrženého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího zapojily své zvláštní jednotky. „Letouny, jmenovitě americké, zaútočily na kolonu Kaddáfího vozidel. Potom vysílačkami prostřednictvím zvláštních sil, které tam neměly co dělat, přivolaly samozvanou libyjskou opozici a její bojovníky, kteří ho zabili bez soudu a vyšetřování,“ prohlásil. O Kaddáfího smrti se zmínil v reakci na slova amerického senátora Johna McCaina, podle něhož šlo o výstrahu „všem diktátorům světa, především Putinovi“. Podle Putina nebyla výhrůžka adresována jemu osobně, ale celému Rusku, prý „aby nepřekáželo na zeměkouli“ svou nezávislou politikou a jadernými zbraněmi. Závěrem připomněl, že McCain trpěl jako válečný zajatec ve Vietnamu, „za takových okolností se kdokoliv, nejen McCain, zblázní“, dodal za smíchu publika.

Pentagon vzápětí označil Putinovo prohlášení za směšné s tím, že na libyjském území nebyli žádní američtí vojáci a že veškeré operace probíhaly buď ze vzduchu, nebo z moře.

Jako každý rok při obdobné televizní besedě s občany i nyní premiér vyčíslil množství úspěchů: počet Rusů žijících pod hranicí chudoby stále klesá, ekonomika letos vzroste až o 4,5 procenta, míra inflace jen mírně přesáhne šest procent, podobně nezaměstnanost, mzdy reálně vzrostou o skoro tři procenta. Připomněl i zvýšení penzí o desítky procent během krize či přeměnu Ruska z dovozce obilí ve třetího největšího vývozce na světě. Jako „šejdířství“ odsoudil neustálé zdražování účtů za bydlení, ale upozornil, že další zvýšení účtů vláda povolila až od poloviny příštího roku (kdy už bude po prezidentských volbách), hájil bezplatnost veřejného zdravotnictví, vysvětloval průtahy s přidělováním bytů vojákům. Nevyloučil ani obnovení přímých voleb gubernátorů, které sám jako prezident zrušil.

„Ještě ani zdaleka jsem vše neřekl,“ poznamenal poté, co překonal vlastní rekord z loňské debaty (4 hodiny a 29 minut). A slíbil přijít do studia i napřesrok. Putin se po celou dobu prakticky nezmínil o stávajícím prezidentovi. Až po skončení debaty před novináři potvrdil, že s Dmitrijem Medvěděvem nadále počítá jako s příštím premiérem.

Televizní debatu s občany Putin zahájil v pravé poledne moskevského času. Čas není nijak omezen a otázky lze klást nejen ve studiu, ale i prostřednictvím elektronické pošty, „esemesek“ či telefonních linek. Podle premiérova mluvčího ústředna přijímala v průměru 601 telefonátů za minutu a volající trápily hlavně sociální problémy. Na politiku či občanská práva se prý ptalo jen pět, respektive čtyři procenta tazatelů. Putinův štáb pravidelně odmítá podezření, že by debata byla pečlivě zrežírovaným představením, ale média pokaždé přinášejí důkazy o opaku.