Europoslanec Miroslav Ouzký ale střet zájmů necítí. Zakladatel firmy na elektronické zdravotní knížky říká, že o ní své kolegy ve zdravotnickém výboru informoval. Argumentuje čtyři roky starou nahrávkou, ČT ji má k dispozici, přímo o akciích se v ní ale nemluví. Ouzký a Milan Cabrnoch sice akcie nepřiznali, proti starým pravidlům se tím ale ani nijak neprohřešili. Podle nových by je za to stihnul trest.
Nový kodex nezakazuje poslancům mimoparlamentní výdělečné aktivity, musejí o nich ale předkládat prohlášení, pokud roční příjmy přesahují 5 000 eur (asi 125 tisíc korun). Započítávají se toho třeba i přednášky na univerzitách, publikace článků či odborné poradenství.
Kodex nařizuje poslancům také uvádět členství v řídících orgánech společností nebo neziskových organizací, a to nejenom nyní, ale i tři roky před zvolením. Nesmějí ani přijímat dary a služby v hodnotě vyšší než 150 eur. Pokud by takový dar dostali, musí ho odevzdat předsedovi Evropského parlamentu.
Poslanci k vytvoření kodexu přistoupili po březnovém skandálu, kdy reportéři britského listu Sunday Times oslovili 60 europoslanců s fingovanou nabídkou odměny, pokud prosadí určité změny do legislativních návrhů. Pomocí této provokace usvědčili trojici europoslanců. Někdejší rakouský ministr vnitra Ernst Strasser a bývalý slovinský ministr zahraničí Zoran Thaler poté na svou funkci rezignovali. Rumunského poslance a bývalého vicepremiéra Adriana Severina sociálnědemokratická frakce vyloučila ze svých řad, pokračuje ale jako nezávislý.
Reportáž Evy Hrnčířové
Za porušení kodexu může europarlament vyslovit poslancům veřejnou důtku, která se oznámí na plénu parlamentu a objeví se i na jeho webových stránkách. Mohou také přijít o denní diety na dva až deset dnů, parlament je může na stejnou dobu vyloučit ze svých aktivit (nikoliv z hlasování) nebo zbavit funkcí, které získali zvolením do orgánů Evropského parlamentu.