Europoslanec Miroslav Ouzký ale střet zájmů necítí. Zakladatel firmy na elektronické zdravotní knížky říká, že o ní své kolegy ve zdravotnickém výboru informoval. Argumentuje čtyři roky starou nahrávkou, ČT ji má k dispozici, přímo o akciích se v ní ale nemluví. Ouzký a Milan Cabrnoch sice akcie nepřiznali, proti starým pravidlům se tím ale ani nijak neprohřešili. Podle nových by je za to stihnul trest.
Nový kodex nezakazuje poslancům mimoparlamentní výdělečné aktivity, musejí o nich ale předkládat prohlášení, pokud roční příjmy přesahují 5 000 eur (asi 125 tisíc korun). Započítávají se toho třeba i přednášky na univerzitách, publikace článků či odborné poradenství.
Kodex nařizuje poslancům také uvádět členství v řídících orgánech společností nebo neziskových organizací, a to nejenom nyní, ale i tři roky před zvolením. Nesmějí ani přijímat dary a služby v hodnotě vyšší než 150 eur. Pokud by takový dar dostali, musí ho odevzdat předsedovi Evropského parlamentu.
Poslanci k vytvoření kodexu přistoupili po březnovém skandálu, kdy reportéři britského listu Sunday Times oslovili 60 europoslanců s fingovanou nabídkou odměny, pokud prosadí určité změny do legislativních návrhů. Pomocí této provokace usvědčili trojici europoslanců. Někdejší rakouský ministr vnitra Ernst Strasser a bývalý slovinský ministr zahraničí Zoran Thaler poté na svou funkci rezignovali. Rumunského poslance a bývalého vicepremiéra Adriana Severina sociálnědemokratická frakce vyloučila ze svých řad, pokračuje ale jako nezávislý.
Reportáž Evy Hrnčířové
Reportáž Evy Hrnčířové
ud: 3.1.2011
Telefonát Pavla Nováka
Za porušení kodexu může europarlament vyslovit poslancům veřejnou důtku, která se oznámí na plénu parlamentu a objeví se i na jeho webových stránkách. Mohou také přijít o denní diety na dva až deset dnů, parlament je může na stejnou dobu vyloučit ze svých aktivit (nikoliv z hlasování) nebo zbavit funkcí, které získali zvolením do orgánů Evropského parlamentu.