Londýn – Slavnému britskému vědci Stephenu Hawkingovi nedávali lékaři v jeho jednadvaceti letech příliš šancí na dlouhý život. On je nicméně všechny překvapil a 8. ledna 2012 slaví své sedmdesáté narozeniny. Vědec, který se zviditelnil především svými teoriemi velkého třesku a poznatky o černých dírách, trpí nevyléčitelnou nemocí, kvůli níž strávil většinu života zcela paralyzován na svém vozíku a přišel o řeč. Jeho mozek nicméně zůstal nepoškozen a stále pracuje na plné obrátky.
Vědec na vozíku Hawking šokuje lékaře svou dlouhověkostí
Vědec trpí vzácným typem sklerózy, která se projevuje postupným rozkladem nervových buněk. Z dosud neznámého důvodu nemoc u Hawkinga postupovala pomaleji než ve většině podobných případů. Někteří odborníci doufají, že poznatky o jeho zdravotním stavu by mohly pomoci při léčení lidí postižených stejnou chorobou.
Celebrita, která prodává bestsellery
Přestože se ve svém bádání zabývá věcmi mnohdy přesahujícími možnosti chápání běžných smrtelníků, jsou knihy Stephena Hawkinga bestsellery a on sám patří mezi populární celebrity. Podle svých slov díky izolaci od světa měl možnost rozvíjet svou představivost k vidění problémů pod jiným zorným úhlem. Hawkinga proslavila především kniha Stručná historie času z roku 1988, ve které se snažil přiblížit srozumitelným způsobem tajemství kosmologie - vědy o stavbě a vývoji vesmíru. Knihy se prodalo přes 10 milionů výtisků a v roce 2014 by se dokonce měla dočkat operního zpracování na scéně newyorské Metropolitní opery.
Kromě černých děr se vědec zabývá též tzv. teorií všeho, tedy propojením Einsteinovy obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou. V roce 1983 přišel s teorií, že čas a prostor jsou konečné, i když nemají konkrétní hranici. „Je to jako zeměkoule,“ prohlásil, „ta je také konečná a přitom na konec nedojdete.“
Loni v květnu v rozhovoru pro britský deník Guardian odmítl posmrtný život: „Na mozek se dívám jako na počítač, který přestane fungovat, když se porouchá některá z jeho součástek. A pro rozbité počítače neexistuje žádné nebe ani posmrtný život. Je to pohádka pro lidi, kteří se bojí temnoty.“
Stephen Hawking ve dvanácti letech
Při studiu matematiky na Oxfordské a později Cambridgeské univerzitě prý přes nesporné nadání nepůsobil jako nějaký podivínský génius. Dělal kormidelníka místní osmiveslici a rád chodil po večírcích. Nemoc jej zasáhla v závěru studií a lékaři mu prorokovali brzkou smrt.
Hawkingovi se však i na pojízdném křesle podařilo dostudovat, založit rodinu a pokračovat ve vědecké práci. Svůj skutečný hlas ztratil při tracheotomii v roce 1985, ale s pomocí počítače dokáže mluvit díky systému, který převádí do podoby mluveného slova pohyby jeho tváře. Hawking je podruhé rozvedený. Poprvé se oženil v roce 1965 s Jane Wildeovou, se kterou má tři děti. Podruhé si v září 1995 vzal svoji bývalou ošetřovatelku Elaine Masonovou. V roce 2006 podal žádost o rozvod.