Peking - Čína pokračuje ve své vánoční tradici: věznění disidentů. Nejnověji dostal za podvracení státu desetiletý trest blogger Čchen Si. Na internetu totiž zveřejnil 36 esejů, které kritizovaly čínskou komunistickou stranu. Prestižní americký list Wall Street Journal si na svých stránkách zaspekuloval, že kdyby byl ještě Václav Havel, zastánce lidských práv, naživu, jistě by se za nově uvězněné čínské disidenty postavil. Komunistická vláda totiž v tichosti pokračuje v boji proti opoziční skupině Charta 08, jež měla Havlovu podporu a svým názvem přímo odkazuje na Chartu 77.
Havel by se za čínské disidenty postavil
Manželka nově uvězněného disidenta Čang Čchün-Süanová odmítá, že by se její manžel dopustil podvracení státní moci. Nedisponuje prý ani armádou, ani policií, ani soudní mocí, nýbrž jen svým papírem a perem. Oficiální čínské úřady ale mlží. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí prý podrobnosti o tomto případu nemá. Upozornil však, že Čína je země, kde se dodržuje zákon.
Vězení hrozí i ochrnuté čínské právničce Ni Jü-Lanové a jejímu manželovi. Ni Jü-Lanová ochrnula poté, co ji před deseti lety zbili policisté při filmování domu, který její klientce Čína vyvlastnila. Odsouzena byla ke dvěma letům už podruhé. Nyní čínské úřady přidaly nová obvinění. Podle těch se například snažila vyprovokovat nepořádek a opakovaně zneužívala lidi za účelem výtržností. Hrozí jí tak více než tři roky.
Osud disidentů v čínském vězení nyní přesně popisuje bývalý vězeň Jang Tien-lim. Jako mladík zažil 4. června 1989 masakr na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Během masakru tehdy viděl přes 30 zabitých lidí. Zapomenout prý dodneška nemůže na brutální scénu, kdy čtyři tanky přejížděly studenty. O celé události svědčil v zahraničí. Proto se už do Číny nesměl nikdy vrátit. Po čase se mu ale díky pasu svého přítele do Číny povedlo přicestovat. V roce 2002 byl ale odsouzený na 5 let za špionáž.
Čínský disident Jang Tien-lim
Psychický nátlak a 120 výslechů
Jang Tien-lim byl zavřený v samovazbě téměř 15 měsíců. Bez knih, bez informací, bez kontaktu s blízkými, bez papíru a pera. Během těchto 15 měsíců se prý odehrálo přes 120 výslechů. Vyštřovatelé ho nutili být v takových fyzických pozicích, které jsou podle mezinárodních pravidel považované za mučení. Nátlak byl vyvíjen také pomocí nepravdivých špatných zpráv, které mu říkali. Nakonec Jang Tien-lim ztratil paměť. Za jeho propuštění se dokonce v USA demonstrovalo. Odseděl si ale plných 5 let.
Loni reprezentoval čínské disidenty na udělení Nobelovy ceny míru vězněnému Liou Siao-poovi, který na ceremoniál nesměl. „Díky téhle ceně bude moci Liou Siao-po jednoho dne odejít jako svobodný člověk a možná rovnou k jednacímu stolu s představiteli čínského režimu, aby zahájil novou éru,“ myslí si čínský disident Jang Tien-lim.
Čína investuje do protizápadních médií
Čína se nyní pustila do boje proti údajné západní propagandě anglicky psanými servery i novinami. Investuje také do své vlastní mediální říše v podobě globální televize. Čínská vláda vložila už mnoho prostředků do propagandy na mezinárodní scéně. Ale s velmi neuspokojivým výsledkem. Většina lidí na západě nemá čas čerpat informace ještě z médií, které financuje čínská vláda.
Jedním z autorů čínských novin je spisovatel a americký filmař André Vltchek, který se narodil v Leningradu, žil v Československu a nyní žije v Americe.
Americký filmař a spisovatel André Vltchek pro China Daily:
„Obyvatelé Západu jsou stále víc nepřátelští vůči Číně. Není to proto, že ji znají nebo rozumí, ale kvůli propagandě, kterou jsou bombardovaní dnem i nocí. Desítky tisíc mužů a žen v médiích a na akademické půdě nemají v profesionálním životě jiný cíl než ničit Čínu, diskreditovat ji, aby vypadala ďábělsky. Je to zárukou excelentní kariéry.“
„Když se dostanete do Číny, máte řadu privilegií, které si můžete užívat. A když se hodně expertů na Čínu vrací zpět do Ameriky, tak hledají, jak čínskou vládu omlouvat. Ať už nedobrovolně či vědomě. Někdy ani neví, co čínská vláda dělá. A co je dobré pro lidi a co ne. Ale jednoduše proto, že potřebují jezdit do Číny, pro svá studia, aby si udrželi autoritu ve svém vědeckém poli, tak nejsou tolik kritičtí. Jsou zticha,“ míní Jang Tien-lim.
48letý Jang Tien-lim dělá pravý opak. V Česku proti čínskému režimu vystupoval po boku dalajlámy. A je optimistický. Vzkazuje, že už brzy se svět po arabském jaru dočká toho čínského.
Jang Tien-lim s dalajlámou v Praze
Vánoční věznění disidentů v Číně (zdroj: ČT24)