Bratislava - Slovenský policejní prezident Jaroslav Spišiak si myslí, že politika na Slovensku mohla fungovat tak, jak je popsáno v údajném spise SIS Gorila. Informoval o tom deník Sme. Vláda kvůli kauze už včera odvolala šéfku Fondu národního majetku Annu Bubeníkovou.
Šéf slovenské policie si myslí, že je spis Gorila pravdivý
„Vzhledem k tomu, že situaci dost důvěrně znám, protože už od roku 2001 jsem byl prvním viceprezidentem sboru a dostal jsem různé informace, tak je možné konstatovat, že se věci mohly udát, jako jsou tam popisovány,“ řekl v rozhovoru pro Sme Spišiak. „Kdyby v té době tajná služba opravdu měla tak blízko k přímým informacím o tom, co se tu má stát, a spojila by se s námi, my bychom to mohli začít řešit a žádný problém Gorila by tu nebyl,“ uvedl policejní prezident. Spišiak si myslí, že dílčí výsledky vyšetřování by mohly být známy do měsíce.
Spis Gorila zachycuje údajné setkání Jaroslava Haščáka z finanční skupiny Penta se současnou šéfkou Fondu národního majetku Annou Bubeníkovou a také s bývalým ministrem hospodářství Jiřím Malchárkem. Mluvit měli o rozdělení provizí z privatizací a tendrů.
Pravost některých dokumentů ve spisu je sporná. O případ se policie zajímala už loni, narazila ale na odpor šéfa tajné služby. Teď spis začala vyšetřovat znovu - poté, co se koncem roku objevil na internetu.
Kauza Gorila
SPIS GORILA
Na značný vliv finanční skupiny Penta na průběh privatizace na Slovensku za druhé vlády Mikuláše Dzurindy v letech 2002 až 2006, ale i na dosah finančníků na vedení podniků s majetkovým podílem státu výměnou za úplatky poukazuje údajný materiál slovenské tajné služby. Dokument pod názvem Gorila kolující po internetu přinesl také informace o podplácení poslanců a o kontaktech spolumajitele Penty Jaroslava Haščáka s politiky nebo o setkáních elitního policisty s osobou označovanou za spolupracovníka této finanční skupiny.
DOKUMENT, VYŠETŘOVÁNÍ
Údajné přepisy odposlechů ze schůzek v jednom bratislavském bytě z roku2005 a2006 adalší dokumenty někdo zveřejnil na internetu koncem loňského roku, vystupuje v nich hlavně Jaroslav Haščák. Penta i vícero aktivních či bývalých politiků včetně někdejšího ministra hospodářství Jirka Malchárka, který je v dokumentu často zmiňován, pravost informací popřelo. Ministr vnitra Daniel Lipšic ale tento týden potvrdil, že minimálně část údajů je pravdivá. Zároveň zřídil zvláštní tým k vyšetření případu. Policie se už spisem zabývala v minulosti, ale prokuratura vyšetřování zastavila, protože se prý ukázalo, že dokumenty s přepisy odposlechů nejsou autentické. Z odpovědi bratislavského krajského soudu pro list Hospodárske noviny přitom vyplývá, že tajná služba se na soud obrátila v listopadu roku 2005 se žádostí o odposlechy a že spisová značka a číslo žádosti jsou shodné s údaji ve zveřejněném materiálu.
PRIVATIZACE
Značná část spisu pod názvem Gorila se věnuje přepisu odposlechu rozhovorů týkajících se různých privatizačních projektů, jako například chystaného prodeje akcií rozvodných energetických podniků, tepláren, bratislavského letiště nebo tendru na prodej kontrolního balíku akcií dominantního výrobce elektřiny Slovenské elektrárne (SE). V něm uspěl italský Enel, kterému dala vláda přednost před českým koncernem ČEZ. Z rozhovoru mezi Haščákem a tehdejším ministrem hospodářství Malchárkem vyplynulo, že Malchárek se prý v lednu 2006 náhodně setkal se šéfem ČEZ Martinem Romanem. Ten mu řekl, že ČEZ chce zvrátit privatizaci SE. Malchárek mu odpověděl, že prostor pro změnu rozhodnutí kabinetu nevidí. V té době privatizace elektráren ukončena ještě nebyla. Zájmu ČEZ o Slovenské elektrárne podle dokumentu ale chtěla využít Penta, aby přitlačila na Enel a prosadila pro ni výhodné obchody.
Spis nevynechal informace o rozdělování provizí, píše také o plánovaném rozdělování úplatků při privatizaci státního podílu v rozvodných energetických podnicích, které měli později inkasovat Malchárek, funkcionáři Fondu národního majetku spříznění s Pentou, jakož i někdejší pokladník Dzurindovy SDKU-DS Gabriel Palacka. Kvůli vypsání předčasných voleb na červen 2006 ale stát privatizaci svých podílů v řade firem nakonec zastavil. V přepisech odposlechů je také zmiňován nynější šéf bratislavské rafinerie Slovnaft Oszkár Világi, který byl v minulosti označován za šedou eminenci Strany maďarské koalice. Ta byla součástí druhé Dzurindovy vlády, v současnosti strana stojí mimo parlamentu.
PERSONÁLNÍ OTÁZKY
Z přepisu odposlechů vyplývá, že Penta ovlivňovala nejen pozice v některých podnicích, jako například v bratislavské teplárně nebo v elektrárnách, ale její vliv sahal i na rozhodování samotného Fondu národního majetku (FNM). Fond spravuje podíly státu a podílí se na privatizaci. Ve spisu je často zmiňována tehdejší členka vedení FNM Anna Bubeníková, která se za současné vlády stala šéfkou fondu na základě nominace nejsilnější koaliční strany SDKU-DS. Právě kvůli podezřením, že Bubeníková byla do korupce zapojena, ji vláda ve středu odvolala z funkce. Haščák podle nepotvrzených informací materiálu vyplatil Bubeníkové na konci roku 2006 asi 200 milionů tehdejších slovenských korun (nyní kolem 170 milionů Kč) za práci ve prospěch Penty. Bubeníková to popřela.
Materiál naznačuje vliv finanční skupiny na činnost FNM. „Haščák představuje Bubeníkové novou koncepci fungování FNM. Prezidenta FNM Jozefa Kojdu odstaví od rozhodování (ve funkci zůstane),“ píše se v materiálu o odposlechu rozhovoru z konce roku 2005. Ve vedení FNM by se pak zformovala většina sestavená ze zástupců vládních SDKU-DS, KDH a člověka blízkého Pentě.
Podle materiálu se často setkávali zejména Malchárek s Haščákem. Kromě ekonomických témat hovořili i o možnosti založení nové politické strany. S Haščákem mluvil ve sledovaném bytě i předseda opozičního Směru-SD a pozdější premiér Robert Fico. Kromě vnitrostranických poměrů u sociálních demokratů probírali podle materiálu i možné povolební koalice.
V dokumentu jsou také informace, že vícero poslanců parlamentu bralo úplatky, také od Haščáka. Dzurindova vláda byla v tom období po ztrátě většiny ve sněmovně odkázaná na podporu nezávislých poslanců.
JINÉ
Do odposlouchávaného bytu chodil také elitní policista Ján Rejda, který šéfoval zvláštnímu policejnímu oddělení v útvaru boje proti korupci. Přiznal, že se tam setkával s bývalým kolegou, který údajně pracoval pro Pentu. Rejda listu Sme ale tvrdil, že prováděl operativně-pátrací činnost a že za poskytnuté informace peníze od Penty nebral. Od policie mezitím odešel.
(ČTK)