Brusel – Ministři zahraničí zemí Evropské unie se dnes dohodli na uvalení embarga na dovoz ropy z Íránu. Podle očekávání se shodli i na sankcích vůči íránské centrální bance. Cílem těchto opatření je narušit financování kontroverzního íránského jaderného programu. Embargo by mělo začít platit bezodkladně. Země EU na jeho základě nesmějí uzavírat nové kontrakty na dovoz íránské ropy. Starší dohody na dodávky se tím ale neruší, a to do 1. července. Kromě zmrazení aktiv íránské centrální banky restriktivní opatření také zakazují veškerý obchod se zlatem a dalšími drahými kovy s touto bankou i dalšími íránskými veřejnými institucemi.
Unie dala zelenou ropnému embargu vůči Íránu
Šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová řekla, že chce, aby finanční sankce přiměly Teherán k návratu k jednacímu stolu. „Chci, aby tlak těchto sankcí vyústil ve vyjednávání,“ řekla Ashtonová při příjezdu na dnešní zasedání. Sankce EU navazují na finanční omezení vůči Íránu, které na konci loňského roku podepsal americký prezident Barack Obama.
Německá kancléřka Angela Merkelová, britský premiér David Cameron a francouzský prezident Nicolas Sarkozy po schválení sankcí opět vyzvali Írán, aby okamžitě zastavil svůj jaderný program. Rozšíření sankcí jako „krok správným směrem“ uvítal izraelský premiér Benjamin Netanjahu s tím, že by to mohlo Írán přinutit vzdát se jaderného programu. Rozhodnutí EU uvítala i americká vláda. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov naopak krok EU kritizoval jako jednostrannou akci, která ničemu nepomůže. Teherán dopad sankcí bagatelizoval a upozornil, že unii nové sankce přinesou víc škody než samotnému Íránu.
„Doufejme, že budou mít žádoucí účinek. Ve skutečnosti ale nevíme, jaký to bude mít výsledek na ceny ropy,“ komentoval rozhodnutí o zavedení sankcí šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. Země zejména v Asii, například Čína, si podle něj budou mnout ruce, neboť na tom vydělají. „Divil bych se, kdyby to nedělaly,“ řekl ministr. „Je zajisté pravda, že ty sankce přece jen jsou pro Írán citlivé, o tom nebudiž pochyb. Cílem je, aby se zase posadili (k jednacímu stolu) a začali seriózně vyjednávat. O to jde.“
Embargo ovlivní trh s ropou; o osudu sankcí rozhodne, jak se Íránu podaří přesměrovat export na Asii. Írán vyváží do zemí EU zhruba 20 procent své ropné produkce. Většinu suroviny exportuje do Asie. USA a EU se proto snaží přesvědčit asijské státy, a to zejména Indii, aby dovoz z Íránu omezily. Dalším významným dovozcem je Čína, která ale jednoznačně dává najevo, že se k embargu nemíní připojit.
Jiří Tyleček, analytik:
„Ropu z Íránu dováží převážně jižní blok států EU, tam to množství činí až 10 procent celkových importů, což je skutečně problém nahradit. Už v současnosti jezdí delegace lobbovat do Saúdské Arábie.“
Poškodí embargo i jihoevropské země?
Ropné embargo má fungovat jako trest za pokračující jaderný program Teheránu. Převážně jižní země Evropské unie může poškodit – Írán je pro ně významným dodavatelem ropy. „Abychom se vyhnuli bodu, ze kterého už není návratu, a tím je vojenské řešení, raději chceme zpřísnit sankce, a to ve dvou oblastech: embargo na vývoz ropy a zmrazení prostředků íránské centrální banky,“ podotkl dříve francouzský ministr zahraničí Alain Juppé.
Íránský jaderný program
Některé země pro sankce hlasovaly, ale budou si muset hledat nové dodavatele. A bojí se, že černé zlato za stejnou cenu neseženou. Přitom se topí v dluzích – na ropě z Íránu je závislé Řecko, Itálie a také Španělsko.
Dodávky z Íránu by unijním zemím měla nahradit ropa zejména z dalších států v oblasti Perského zálivu. Právě proto kvůli chystaným sankcím hrozil Írán uzavřením Hormuzského průlivu. USA a Británie mu nicméně odpověděly, že jsou s to takové záměry vojensky překazit. Spolu s Francií už tam údajně poslali vojenské lodě, aby něčemu podobnému zabránili. „Evropa není až tak velký dovozce íránské ropy, případné embargo by nemělo žádný výrazný efekt,“ prohlásil Sadegh Zibakaram, profesor Teheránské univerzity.
Petr Přibík, bývalý velvyslanec v Pákistánu:
„Ropa přichází z Perského zálivu ze dvou stran a embargo se netýká omezování výroby Saúdské Arábie nebo Emirátů. Íránu ale budou chybět peníze. V posledních letech neustále švindloval. Když se mu zdálo, že by došlo ke zvýšení napětí, nabídl vyjednávání bez podmínek. Ty ale přišly dodatečně. Jsem přesvědčen o tom, že Spojené státy Írán nechají postavit jadernou bombu. Pro Íránce je to hlavně věc prestiže.“
Íránský jaderný program
Západ se obává, že Teherán pod pláštíkem údajně civilního jaderného programu usiluje o získání jaderné bomby. „Jde o to, že nemůžeme připustit, aby Írán vyvíjel atomovou bombu. Není to jen záležitost regionální bezpečnosti, je to problém pro celý svět. A právě to je důvod, proč musíme jednat rozhodně, ale zároveň nesmíme zavřít dveře k oboustrannému dialogu,“ konstatoval Guido Westerwelle, německý ministr zahraničí.
Tlak je i na ceny pohonných hmot – v Česku jsou na rekordech. Nafta už atakuje 37 korun, benzin je o korunu levnější. Kvůli drahým pohonným hmotám volá společenství čerpacích stanic po snížení spotřební daně na naftu. Ministr dopravy s tím ale zatím nepočítá.
Tankování
„Naprostá většina čerpacích stanic odvíjí své nákupní ceny od burzy v Rotterdamu, která je burzou produktovou. Nicméně podle toho, jak se vyvíjel Rotterdam minulý týden, a díky tomu, že koruna vůči dolaru posílila, tak v tomto týdnu budou čerpací stanice nakupovat zase levněji,“ řekl předseda představenstva Společenství čerpacích stanic ČR Ivan Indráček. Díky tomu by mohly pumpy mírně zlevnit - podle analytiků ale maximálně o haléře.
Podle znalců cena ropy příliš nevzroste
Analytici předpokládají v souvislosti s embargem převážně jen krátkodobé a nepříliš výrazné výkyvy v cenách ropy. „V případě delšího výpadku dodávek z Íránu by patrně ostatní země OPEC navýšily těžbu. Na dodávkách by se mohlo podílet také Rusko, které pro rok 2012 deklaruje další zvýšení těžby,“ uvedl Petr Hlinomaz. Podle analytika Jana Lenera se embargo do cen ropy zřejmě promítne jen v řádu několika procent.
Slavomír Horák, Institut mezinárodních studií, FSV UK:
„Sankce politicky nic neřeší. Íránský režim se nikam neposouvá. Neprobíhá tam žádný demokratizační či liberalizační proces. Sankce ale hrají velkou roli ekonomicky. Írán už si ale na fungování pod sankcemi zvykl a snaží se hledat jiné trhy, které by nahradily výpadek vývozu do Evropy.“
GALERIE
videogallery_196079
Embargo ovlivní trh s ropou, o osudu sankcí rozhodne Asie
Z prvních komentářů západních médií vyplývá, že embargo bude mít dopad na trh s ropou, ale skutečné problémy by nastaly, pokud by Írán uzavřel Hormuzský průliv. Mnoho analytiků ale pochybuje, že by Írán udržel takovou blokádu dlouho, jakékoli omezení dodávek by přitom mělo globální důsledky. Další analytici ale předpokládají jen malé důsledky pro cenu ropy, protože Írán přesměruje svůj export jinam, dodal ekonomický list.
The Guardian připouští, že Írán může přeorientovat část svého ropného exportu do Asie, ale za podstatně nižší ceny. Na rozdíl od předcházejících sankcí by ropné embargo zasáhlo prakticky všechny Íránce a je hrozbou režimu, píše britský list. „Teherán již dlouho tvrdí, že takové akce by představovaly vyhlášení války a na Západě jsou právní experti, kteří souhlasí.“
„I když političtí analytici zpochybňovali užitečnost ropného embarga jako páky na Írán, málokdo pochybuje o tom, že krok EU způsobí vlny na trhu s ropou. Některé evropské rafinerie v Itálii a ve Španělsku v očekávání embarga již začaly rušit dodávky ropy z Íránu,“ napsal americký The Wall Street Journal.