Honeckerovi to doma s Margot moc neklapalo

Berlín - Někdejší východoněmecký vůdce Erich Honecker v manželství se svou ženou Margot trpěl a svazek udržoval hlavně z politických důvodů. Informace o soukromém životě tohoto komunistického pohlavára sbírali agenti západoněmecké zpravodajské služby BND, která nyní tyto informace odtajnila.

Začátkem 80. let bylo manželství Honeckerových údajně v troskách a udržovali ho jen ze stranických a politických důvodů. Informátoři BND tvrdili, že Margot možná má milostný poměr s Günterem Mittagem, který byl ve východoněmecké komunistické straně odpovědný za ekonomiku. Pro odborníky na Honeckera z BND nešlo o žádné překvapení. Erich si totiž Margot musel v roce 1953 vzít na nátlak stranického politbyra, které mělo dost jeho častých milostných dobrodružství. Jistý pracovník BND Honeckerovu volbu životní partnerky schvaloval. V roce 1979 poznamenal, že Margot bývala dříve vlastně „dost hezká“.

Erich Honecker zemřel v květnu 1994 v nedožitých 82 letech na rakovinu jater v Chile. Až do své smrti zůstal zapřisáhlým stalinistou, který neprojevil lítost za spáchané zločiny. Po pádu berlínské zdi za ně byl souzen. Vzhledem k Honeckerově postupující nemoci byl však proces z humanitárních důvodů v lednu 1993 zastaven. Čtyřiaosmdesátiletá Margot Honeckerová žije v Chile.

V roce 1981, kdy Honeckera čekala státní návštěva Japonska, se východoněmecký komunistický vůdce postaral o to, aby Margot, která zastávala post ministryně školství, dostala pozvánku do Jugoslávie. Díky tomu on letěl do Tokia a Margot do Bělehradu a měl klid. Aspoň tak viděla tehdejší události Spolková zpravodajská služba.

Agenti BND se podle portálu spiegel.de zajímali i o banality ze soukromého života dlouholetého východoněmeckého vůdce, kterému důvěrně říkali „Honi“. Za zaznamenání jim stálo i to, že šéf východoněmecké komunistické strany vnoučeti k Vánocům v roce 1977 omylem daroval dvě levé lyžařské boty. V prosinci 1981 dostala západoněmecká tajná služba hlášení: „Po celé republice se shání lovecký pes pro Honeckera, několikrát to nevyšlo.“ „Honi“ nakonec měl krátkosrstého, tříaapůlletého psa z oblasti Erfurtu.

Vydáno pod