Moskva - Nikoliv americké radary, ale spíš erupce na Slunci zavinily selhání ruské meziplanetární sondy Fobos-Grunt za pět miliard rublů, tedy více než tři miliardy korun. K takovému závěru dospěla vyšetřovací komise, která nehodu vyšetřovala a své závěry dnes předala ruské kosmické agentuře Roskosmos.
Katastrofu ruské sondy nezavinil americký radar, ale Slunce
Komise podle zdroje agentury Interfax za základní verzi přijala hypotézu, podle které na kosmický aparát mohla zapůsobit silná sluneční erupce ze 4. listopadu s vyvržením plazmy o váze několika miliard tun, která vyvolala i sérii magnetických bouří. Anomální aktivita Slunce pak trvala dalších deset dnů a nejspíše ovlivnila fungování sondy. Ta odstartovala 9. listopadu a následně se zřejmě dostala do oblaka plazmy, které narušilo práci palubních systémů.
Sonda převážně shořela v atmosféře
Sonda po úspěšném startu nespustila své motory a nenabrala požadovaný kurs k měsíci Marsu Phobos, odkud měla dopravit vzorky povrchu, ale začala kroužit okolo Země. Snahy přeprogramovat stanici neuspěly. Zbytky sondy, která převážně shořela v atmosféře, se zřítily 15. ledna, nejspíše do Tichého oceánu či do jihoamerické džungle.
Krátce poté se v ruském tisku objevily úvahy, zda havárii náhodně nezavinil některý z amerických radarů z atolu Kwajalein na Marshallových ostrovech v Tichém oceánu. Americká agentura NASA tuto hypotézu odmítla, skepticky na ni hleděla i většina ruských odborníků.
Loňská bilance byla pro Roskosmos neutěšená. V srpnu nad jižní Sibiří havarovala nákladní kosmická loď Progress, v listopadu začala stávkovat družice Fobos-Grunt a koncem roku se krátce po startu zřítila raketa Sojuz s vojenskou družicí Meridian. Podrobnou zprávu o příčinách neúspěchu mise má Roskosmos podat do konce ledna.