Dawei (Barma) - Hlas barmské disidentky a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij je opět slyšet. Tentokrát vyzvala ke změně ústavy ve městě Dawei v Tenaserimské oblasti. Její prioritou jsou větší práva pro občany. Su Ťij loni ukončila bojkot barmského politického systému a ohlásila kandidaturu do parlamentu.
Hlas disidentky z Barmy je opět slyšet
Od bojkotu k reformám
Su Ťij ke změně postoje přiměly reformy, kterými chce vláda, jež v loňském roce formálně přešla od vojenské junty na civilní kabinet, přesvědčit svět, že přechod k demokracii myslí vážně. Byly propuštěny stovky politických vězňů a zvýšila se svoboda tisku.
Vítězství ve volbách by bylo satisfakcí a šancí na spojení se se světem
Disidentka usiluje o místo v parlamentu při doplňovacích volbách, které se budou konat 1. dubna. Tisíce lidí lemovaly silnice a skandovaly „Dlouhý život matce Su!“, když její kolona projížděla pobřežní oblastí Dawei asi 615 kilometrů jižně od Rangúnu, kde Su Ťij žije.
„Existují tu jisté zákony, které jsou překážkou pro svobodu lidí. My se budeme snažit o jejich zrušení v rámci parlamentu,“ tvrdí Su Ťij.
Její strana vyhrála s převahou volby v roce 1990, ale vojenská vláda jí odmítla předat moc a o rok později začalo pro Su Ťij dlouhé období, během nějž byla pravidelně vězněna.
Vojenská junta
Parlamentní volby v listopadu 2010, které vypsala vojenská junta jako součást slibu zavést v zemi demokracii, NLD bojkotovala. Důvodem byla součást volebního zákona, která nařizovala stranám vyřadit z kandidátek kohokoli, kdo byl vězněn. Toto ustanovení bylo namířeno proti Su Ťij. Až po zrušení tohoto pravidla Su Ťij registrovala svou stranu do všech dalších voleb a sama se rozhodla kandidovat do parlamentu.
Volby jsou spíše symbolické
I kdyby ale NLD v doplňovacích volbách získala všech 48 křesel, která budou 1. dubna ve hře, bude mít minimální moc. Dolní komora parlamentu má 440 členů, z toho čtvrtina mandátů je vyhrazena nevoleným vojenským činitelům a zbytek připadá na spojence bývalé vládní junty.
Vydáno pod