Londýn – Případnou novou válku o Falklandy by Britové mohli prohrát - hlavně kvůli škrtům v obranném rozpočtu, tvrdí bývalý náčelník britského generálního štábu Mike Jackson. Škrty totiž připravily královskou armádu o letadlové lodě i letku strojů Harrier. „Doufejme, že se nedožijeme toho, že budeme tohoto rozhodnutí litovat,“ dodal generál v rozhovoru pro Daily Telegraph. V roce 1982 Britové s Argentinci o Falklandy válčili - a vyhráli. Argentina se s tím ale nechce smířit a žádá nová jednání. Souostroví v jihozápadním Atlantiku se tak znovu stává předmětem sporu mezi dvěma mocnostmi.
Britský generál v.v.: Falklandy bychom dnes už těžko dobyli zpátky
„Co kdyby argentinské jednotky dokázaly ovládnout letiště? V takovém případě je prakticky nemožné, že bychom dokázali získat ostrovy zpět,“ tvrdí Jackson. Argentina zatím zbraněmi nehrozí, nároky na ostrovy - kterým říká Malvíny - si ale dělá pořád. Do Londýna je to z ostrovů 14 tisíc kilometrů, do Buenos Aires 700.
„Výbor OSN pro dekolonizaci stále eviduje 16 kolonizovaných míst. Deset z nich patří Británii a jedním z nejznámějších jsou samozřejmě naše Malvínské ostrovy,“ říká argentinská prezidentka Cristina Fernándezová. „To, co poslední dobou Argentinci říkají, je podle mě mnohem větší kolonialismus, protože ti lidé chtějí dál být Brity a Argentinci je nutí k něčemu jinému,“ namítá britský premiér David Cameron.
Argentinská invaze na Falklandy (Malvíny) v roce 1982 byla pro britské velení strategickým šokem, což napomohlo k dočasnému obsazení ostrova Argentinou. Šestitýdenní válka skončila vítězstvím Velké Británie, což následně uspíšilo pád argentinské junty a v Británii naopak pomohlo premiérce Margaret Thatcherové ve volbách. Argentina si nicméně nárok na ostrovy zanesla i do nové ústavy a dodnes je považuje za své území, byť zůstaly v držení Spojeného království.
Pokud by Argentina zahájila nyní novou invazi a podařilo se jí britské vojáky opět zaskočit a získat pod kontrolu klíčovou britskou vojenskou základnu Mount Pleasant na Falklandech, Britové by už nemuseli ostrovy získat zpátky. „Od vyřazení letky Harrierů už nejsme v pozici, abychom mohli letecky útočit z moře,“ řekl Jackson. Britské ministerstvo obrany musí do roku 2020 zrušit 30 tisíc pracovních míst, příští rok sníží armáda stav o 2 900 vojáků.
Generál Mike Jackson:
„To bude nejmenší armáda od napoleonských válek. Pokud to správně chápu, spěje to k 82 tisícům mužů.“
Pro Argentince by dnes nicméně bylo mnohem obtížnější zaskočit britskou armádu na Falklandech. Nejenže Britové mají na ostrovech více mužů než v roce 1982, ale už ani tolik nepodceňují úlohu vojenských zpravodajců v Buenos Aires jako kdysi.
Reportáž Petra Zavadila (zdroj: ČT24)
Letitý spor se dnes nicméně znovu vyhrocuje. Před britskou ambasádou v Buenos Aires se demonstruje a z kolonialismu se navzájem obviňují obě strany. Argentina před nedávnem přesvědčila Brazílii, Uruguay a Chile, aby podpořily embargo vůči lodím plujícím pod falklandskou vlajkou a nevpouštěly je do přístavů. Třicet let po válce místo bitevních vrtulníků létají přes studené ostrovy plamenné výroky. Nejde totiž jen o výnosy z rybolovu či ovčí vlny. Zásoby ropy si obě strany měly rozdělit podle vzájemné dohody. Před pěti lety od ní Argentina jednostranně ustoupila.