Peking - Čínské úřady znemožnily obhájci lidských práv Mo Šao-pchingovi setkat se ve čtvrtek s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která je v Pekingu na oficiální třídenní návštěvě. Mo v minulosti obhajoval nejznámější čínské disidenty, včetně nositele Nobelovy ceny za mír Liou Siao-poa. Policisté prý Moovi sdělili, že jejich zákrok souvisí se zajišťováním stability čínské společnosti před klíčovým podzimním 18. sjezdem Komunistické strany Číny, na němž proběhne výměna stranického vedení.
Čínský obhájce lidských práv si s Merkelovou ruku nepodal
Mo dnes uvedl, že dostal od německých diplomatů pozvání na čtvrteční večeři na německé ambasádě v Pekingu, po níž se měl podle agentury AP osobně sejít s Merkelovou k diskusi o čínském právním prostředí a o osudu jednotlivých právníků, kteří byli vystaveni perzekuci ze strany čínského režimu. Odpoledne však dorazili do jeho kanceláře agenti státní bezpečnosti a zabránili mu v odchodu. "Byli v mé kanceláři přes tři hodiny. Neměli žádné právní důvody mě
zastavit, ale přesto mne nenechali odejít,„ řekl Mo agentuře AFP. “Pozvání jsem dostal v pondělí a měl jsem s kancléřkou prodiskutovat neutěšenou situaci týkající se práva a právníků v Číně," dodal.
Mo připomněl, že to není poprvé, co mu policie nedovolila setkat se se západními vůdci a diplomaty. Loni mu takto byla odepřena schůzka s francouzským ministrem zahraničí Alainem Juppém a diplomaty Německa, Nizozemska a Evropské unie působícími v Pekingu. Sejít se naopak v říjnu mohl s americkým velvyslancem Garym Lockem.
Čína se obává arabského jara
Čínská policie pozatýkala od začátku loňského roku řadu obhájců lidských práv a aktivistů ze strachu, aby v Číně nedošlo k podobným protivládním protestům jako v severoafrických a blízkovýchodních zemích během takzvaného arabského jara.
Angela Merkelová
Merkelová, která v Pekingu jednala s premiérem Wen Ťia-paem a prezidentem Chu Ťin-tchaem, ve čtvrtek konstatovala, že si na téma dodržování lidských práv v Číně s čínským vůdci „upřímně promluvila“. Na čtvrteční tiskové konferenci poznamenala, že „v případech týkajících se lidských práv má Německo čas od času pocit, že reakce Číny je poněkud tvrdá“.
Kancléřka rovněž řekla, že zdůraznila před čínskými představiteli důležitost svobody projevu a svobodného přístupu k internetu. „Domníváme se, že více hlasů ve společnosti hraje pozitivní roli,“ dodala.