Washington – Dnes se do vesmíru vydala evropská raketa Vega. Její start byl klíčový pro Evropskou vesmírnou agenturu. Výrazně totiž doplnila arzenál, kterým už agentura disponuje. Vega je levnější alternativou raket Sojuz a Ariane určenou pro dopravu lehčích nákladů. Let nové rakety má stát míň než 20 milionů eur. Naopak americká vláda teď na vesmírném výzkumu šetří. Prezident Barack Obama dnes předloží Kongresu návrh rozpočtu na příští fiskální rok. Ten snižuje výdaje na vesmírný program o celých 20 procent. Peníze tak nebudou například na spolupráci s Evropskou unií při přípravě letů na Mars.
Vesmír prozkoumá evropská raketa Vega
Z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně dnes úspěšně odstartovala k prvnímu letu nosná raketa Vega, kterou vyvinula Evropská vesmírná agentura (ESA). Na oběžnou dráhu vynesla italský satelit LARES a několik menších družic sestavených univerzitami z různých zemí. Na vývoji nové rakety se podílela také česká firma G. L. Electronic, která dodávala elektronické a bezpečnostní vybavení pro nově budovanou rampu.
„Právě se zrodil nový člen rodiny nosičů,“ prohlásil po úspěšném letu Vegy šéf ESA Jean-Jacques Dordain. „Dnes je první den pracovního života (raket Vega), který bude, jak doufáme, dlouhý a úspěšný. Vega je pro ESA důležitý nosič,“ dodal. Vega má do vesmíru dopravovat lehčí náklady do 1 500 kilogramů. Vega je 30 metrů vysoká a její maximální průměr jsou tři metry. Skládá se ze tří pohonných stupňů na pevná paliva a čtvrtého stupně na tekuté palivo.
Výhoda nového typu raket má být v ceně. Mottem vývoje bylo podle tiskové agentury DPA heslo „Více raket za méně peněz“. Odborníci na konstrukci pracovali devět let a vývoj stál 710 milionů eur (necelých 18 miliard korun). V této ceně ale nejsou zahrnuty další investice průmyslu ve výši 76 milionů eur (téměř dvě miliardy korun).
Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře:
„Evropa si může odškrtnout další významný úspěch v tomto směru, protože rozšířila svůj sortiment vlastních kosmických nosičů, které může používat k dopravování družic, o další exemplář.“
Amerika na vesmírném výzkumu šetří
Evropa a Spojené státy podepsaly před několika lety dohodu o realizaci tří ambiciózních misí. Na vesmírný výzkum jde ale od té doby méně peněz. „Amerika postupně couvala, uhýbala a současný vývoj je poměrně očekávaný,“ podotkl odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl.
Vypadá to, že na spolupráci s Evropou USA finance nenajdou. „Všichni věřili, že k tomu nakonec nedojde, byl to nejčernější scénář,“ prohlásil Přibyl. Odstoupení Spojených států bude podle Přibyla znamenat zásadní restrukturalizaci. Evropa má na přípravě letů na Mars zájem z mnoha důvodů a do projektu již vložila nemalou částku.
Průzkum Marsu
Ameriku by tak mohlo nahradit třeba Rusko. „Je to obrovská škoda, žádná jiná země na světě nemá dnes takové znalosti a zkušenosti s meziplanetárními sondami, které se vydávají na Mars nebo jinam,“ konstatoval Přibyl.
Tomáš Přibyl, odborník na kosmonautiku:
„Rusko je schopno dodat jiné technologie, je schopno program zajistit jinak. I kdyby se program podařilo zachránit, stejně by ho bylo nutné překopat. Už se nikdy nebude jednat o takový program, jaký se plánoval.“
Na vesmírný výzkum tak v USA dál poputuje 1,2 miliardy dolarů. Peníze půjdou hlavně na provoz dvaceti meziplanetárních sond, které jsou rozmístěny po sluneční soustavě. Nejvíc utrpí meziplanetární lety, jiné programy budou ale dotovány celkem štědře. „Nejde o pokles celkového rozpočtu na kosmonautiku,“ dodal Přibyl.
GALERIE
videogallery_201856