Káhira - Egypt si došlápl na nevládní organizace. Před soud chce postavit 43 lidí, včetně aktivistů ze Spojených států, Německa, Srbska, Norska nebo Libanonu. Termín stání ještě nepadl, rozhodnutí ale budí na Západě velkou nelibost. Spojené státy hrozí pozastavením štědrých dotací.
Neziskovky dostaly v Egyptě přes prsty
Podle Egyptské vojenské rady, která zemi vládne, strkají neziskové organizace prsty tam, kam nemají. Organizace Human Rights Watch tvrdí, že Egypt využívá při umlčení nezávislého sektoru stejnou taktiku jako třeba Zimbabwe. „Vrátili jsme se k tomu, jak věci chodily za Mubaraka. Vlastně je to horší, protože za něj nikdy nebyla žádná razie v neziskovém sektoru. Kromě jedné, ale to bylo na soudní příkaz, ne jen kvůli vyšetřování,“ říká ředitel Egyptské organizace na ochranu lidských práv Haez abu Saída.
Policie už v prosinci prohledala kanceláře 17 organizací. Mnoha pracovníkům pak zakázala opustit zemi. Vedou totiž podle ní své pobočky bez povolení, neplatí daně a dary nelegálně přijímanými ze zahraničí financují protivládní nepokoje. Egyptský vyšetřující soudce Sameh abu Zeid tvrdí: „Vyšetřování prokázalo, že praktiky neziskových organizací skrz jejich pobočky v Egyptě, které byly otevřené a provozované bez povolení, mají čistě politický základ. Nemají žádnou spojitost s civilním sektorem.“
Egypt: razie proti neziskovkám (zdroj: ČT24)
Neziskovky se ale hájí, že úřady na žádosti o registraci nereagují. Nikdo je nevaroval, že mají zastavit činnost, navíc argumentují, že politika je nezajímá. Za vedení neregistrované organizace nebo členství v ní přitom hrozí obviněným až 5 let vězení. Rozhodnutí Egypta vzbudilo vlnu mezinárodní nevole.
Nejvíc obviněných je Američanů – 19. Na seznamu je i Sam LaHood, syn amerického ministra dopravy Raye LaHooda. V Egyptě vede Mezinárodní republikánský institut, který spolu s Národním demokratickým institutem financuje americká vláda.
Washington už varoval, že pokud nebude Káhira respektovat nezávislý sektor, omezí svou pomoc. Někdejší hlavní spojenec Ameriky v regionu by přitom měl jen letos dostat v přepočtu skoro 30 miliard korun, většinu z toho na podporu armády. „Jasně jsme dali najevo (egyptské vládě), že takové jednání může mít vliv na naše vztahy, a to i na naše programy pomoci,“ komentuje to mluvčí Bílého domu Jay Carney. Egypt ale tvrdí, že zastrašit se nedá a vyšetřování bude pokračovat.