Jako kancléř Václava Havla, senátor a v posledních letech především ministr zahraničních věcí se Karel Schwarzenberg pohybuje v české politice již dvacet let. Dnes čtyřiasedmdesátiletý předseda vládní TOP 09 patřil mezi očekávané prezidentské kandidáty již před dvěma lety (tedy v době, kdy se o přímé volbě jen spekulovalo), svůj záměr ovšem definitivně potvrdil až loni v říjnu; tehdy na sněmu v Hradci Králové přijal výzvu stranických kolegů a svůj zájem o Pražský hrad oficiálně oznámil. Co voličům nabídne?
Schwarzenberg: Vypadnout z Evropy je proti našim zájmům
„Je nás víc, než si myslíte. A jdeme do toho!“ velel Karel Schwarzenberg z kapitánského můstku ve spotu TOP 09 před sněmovními volbami v roce 2010. Jejich výsledek, kdy TOP 09 získala s 16,5 procenta jen o tři body méně než ODS, posléze ukázal, že se na české pravici objevila síla, která má potenciál připravit o prvenství občanské demokraty. Na rozdíl od nich Schwarzenbergova strana propagovala ryze konzervativní a proevropskou politiku, k překvapivě vysokému volebnímu zisku ovšem partaji pomohla i mimořádná popularita jejího předsedy a zakladatele. To byl zřejmě také prvotní stimul, proč TOP 09 začala o vyslání Schwarzenberga do boje o prezidentský úřad uvažovat.
Dnes vstupuje Schwarzenberg do prezidentské volby jako kandidát své vlastní strany, jeho někdejší popularita z roku 2010 ovšem prošla oslabením a ministrově podpoře kvůli nepopulárním úsporným opatřením nepřidává ani účast TOP 09 na koaličním projektu Petra Nečase. V lednovém rozhovoru pro rakouský časopis Kurier proto sám Schwarzenberg uvedl, že ve zvolení nevěří; hospodářská krize totiž podle něj v následujících měsících srazí popularitu české vlády, a po něm tak v roce 2013 „neštěkne pes“.
S tímto názorem se zčásti shodují i čeští politologové, podle kterých jsou Schwarzenbergovy možnosti na zvolení omezené. Vedle voličů TOP 09 se dá předpokládat podpora některých intelektuálů a studentů, kteří „knížepánovi“ pomohli už v poslaneckých volbách. Podle politologa Petra Justa ovšem napříč celou společností už na ostatní kandidáty ztrácí. Svou roli může mít i to, že za šest let ve vládním kabinetu zevšedněl – ačkoli kombinace aristokracie a jadrné lidovosti, která voliče na Schwarzenbergovi přitahovala, nadále zůstává.
Napříč politickým spektrem ke konzervativním myšlenkám
Své politické postoje shrnul Schwarzenberg již názvem strany TOP 09 jako tradici, odpovědnost a prosperitu a i dnes uvádí, že jeho pozici na politické scéně nejlépe zachycuje volební program strany z roku 2010. Svým založením je Schwarzenberg proevropsky orientovaný konzervativec. Jako stoupenec idejí řádu a pořádku prosazuje církevní restituce, které chápe jako návrat k původní, spravedlivé situaci. Staví na transparentnosti politiky.
V souvislosti s možností zasedat v prezidentské pracovně upozornil, že si hlava státu nemá podle ústavy nárokovat přílišnou aktivitu, „zároveň se ale musí ozvat, když jde o zásadní otázky.“ V anketě Lidových novin uvedl, že prezident by podle něj měl „jednat s vládou, ať je toho, či onoho směru. A měl by být pokud možno zastánce politické morálky.“ Představa politicky nezaujatého prezidenta přitom nemusí být se Schwarzenbergem, byť nyní předsedou TOP 09, nereálná. Za svou politickou kariéru totiž absolvoval spolupráci s řadou jiných stran – do Senátu kandidoval s podporou US-DEU a ODA, první období ministra zahraničí absolvoval jako zástupce Strany zelených.
Ekonomika? Ptejte se spíš Kalouska
Konzervativismus se projevuje i ve Schwarzenbergově interpretaci důvodů současné hospodářské krize; za ní podle něj stojí nedostatek morálky a „blahobytné zpustnutí“, kdy politici kvůli vyšším volebním ziskům nechávali záměrně žít své občany nad poměry.
Jinak se ovšem v ekonomických otázkách za TOP 09 vyjadřuje převážně Schwarzenbergův místopředseda a ministr financí Miroslav Kalousek, a proto můžeme kandidátovy konkrétní názory na řešení hospodářské krize sledovat jen obtížně. V zásadě by měly ale odpovídat linii, kterou razí ministr financí a jež odpovídá omezování mandatorních výdajů, rozpočtových výjimek a přebujelosti státního deficitu. Zdrojem hospodářského růstu nemohou být podle Schwarzenberga veřejné výdaje, ale pouze lidská tvořivost a soukromé podnikání. Vláda by se měla chovat jako „odpovědná rodina či odpovědná firma“.
Dominantním prostorem Schwarzenbergova politického působení je ovšem Evropská unie. Vzhledem k pozici prezidenta republiky v zahraniční politice a jeho reprezentativní funkci je proto důležité sledovat pozice, které kandidát zastává, a u Schwarzenberga můžeme hned v úvodu konstatovat: Je jednoznačně proevropský.
- Karel Schwarzenberg a Miroslav Kalousek autor: Alexandra Mlejnková, zdroj: ČTK
- Kampaň TOP 09 autor: ČT24, zdroj: ČT24
K unijní situaci: Euro přineslo pokrok, ale není jediným cílem EU
V současném kabinetu platí Karel Schwarzenberg za největšího stoupence evropské integrace. „Mám k Evropské unii kladný vztah. U nás se říká, že unie je jen hospodářský projekt a volný trh. Vědomě u nás někteří popírají, že byla od začátku politický projekt. Kdo to popírá, ovšem lže. Když už jsem se součástí projektu stal, dá rozum, že nemůžu najednou říct, že mě to přestává bavit. Kdybychom z Evropy vypadli – a nyní se dostáváme na okraj – je to proti našim zájmům,“ shrnul své postoje.
Ačkoli připouští, že Evropské unii v současné době chybí vize, nedokáže si představit existenci Česka mimo její rámec. Upozorňuje na to, že na rozdíl od Velké Británie si to ČR ani nemůže dovolit, a to nejen kvůli své geografické poloze v centru Evropy, ale i kvůli exportnímu charakteru českého hospodářství. „Přes 80 procent našeho exportu jde do EU. Tudíž nemá smysl dělat tady umělé oddělení,“ uvedl ministr zahraničí v souvislosti s lavírováním české vlády (a zejména Petra Nečase) kolem přistoupení k fiskálnímu paktu. Euro by podle něj nicméně nemělo být fetišem: „Euro je pouhým nástrojem, byť důležitým. Přineslo pokrok, ale není nejvyšším cílem a obsahem EU,“ dodal Schwarzenberg.
V prezidentském úřadě by podporoval i transatlantické vazby, ostatně právě on spolu s americkou ministryní zahraničí Condoleezou Riceovou vyjednávali umístění amerického radaru v Brdech.
- Condoleezza Riceová a Karel Schwarzenberg autor: ČT24, zdroj: ČT24
- Clintonová, Schwarzenberg autor: Doležal Michal, zdroj: ČTK
Výroky, které stojí za pozornost:
- „Zásady 'solidarita, spravedlnost sociální i lidská, důraz na ekologii, menšiny a neziskový sektor' nepovažuji za výsadu demokratického socialismu. Pro mě tyto zásady vycházejí ze zásadně křesťanského přesvědčení,“ poodhalil své konzervativní smýšlení v roce 2006.
- „Já jsem se nikdy necítil svázán s žádným proudem či politickou stranou. Co se týká mých osobních přátel - mám je jak mezi konzervativci, liberály i sociálními demokraty. Když se podívám na své začátky v Rakousku, kde jsem dlouho žil, měl jsem přátele spíše mezi socialisty, zvláště v období svého studia,“ napsal před šesti lety na svých internetových stránkách.
- „Protože jsem se učil jezdit na koni, tak vím, že člověk rovnou nesmí pomýšlet na to, jak přeskočit překážku, nýbrž nejdříve se naučit držet v sedle, pak zdolat běžnou překážku a teprve pak se můžu soustředit na Taxis,“ nastínil možnosti své prezidentské kandidatury v listopadu 2010 pro Respekt.
- „Máme všude správce, a žádné tvůrce. Často jsou to výborní správci. Vzorem všech byl císař František Josef, jenž pravděpodobně vykonával tu nejlepší správu. Celá monarchie vzkvétala. Ale chyběla mu vize, jak řešit problémy. I dnes už dlouho chybí nějaká vize - ať u sociálních demokratů, nebo u konzervativců,“ okomentoval krizi EU pro list Kurier.
Karel Schwarzenberg (nar. 10. prosince 1937) je představitelem orlické větve Schwarezenbergů, starého a vlivného českého šlechtického rodu. Ve svých jedenácti letech musel s rodinou opustit Československo, v Rakousku studoval práva, v Mnichově lesnictví. Kvůli předčasné smrti svého adoptivního otce Jindřicha Schwarzenberga musel studia přerušit a začít hospodařit na rodinných statcích v Rakousku a Bavorsku. Od té doby je hlavním představitelem rodu.
Jako předseda Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva se zejména v 80. letech zasazoval o dodržování lidských práv v Evropě, v rodinném sídle v Bavorsku založil společně s Vilémem Prečanem archiv tehdy zapovězené literatury. Od roku 1990 do roku 1992 byl kancléřem prezidenta Václava Havla. Do politického života se vrátil v roce 2004, kdy byl zvolen senátorem za Prahu 6. Mezi jeho záliby patří politika, staré a nové umění, zvláště moderní architektura.