Moskva - Rusko bude usilovat o to, aby Evropská unie uznala ruštinu za svůj oficiální jazyk. V článku otištěném v listu Rossijskaja gazeta to napsal ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin. Ruština musí podle něj být uznána za státní, regionální nebo oficiální jazyk všude, kde žije velká ruská menšina. „Ať si jen zkusí nás odmítnout,“ hřímal už loni v listopadu.
Moskva chce udělat z ruštiny oficiální jazyk EU
„Budeme usilovat o to, aby ruský jazyk v EU získal oficiální status, protože tam žije několik milionů ruskojazyčných obyvatel,“ napsal Rogozin, bývalý stálý zástupce Ruska při Severoatlantické alianci. „Je nezbytné napomáhat zachování, rozvoji a rozšíření výuky ruštiny na školách a univerzitách, zejména tam, kde je tato výuka ohrožena,“ uvedl vicepremiér.
Rogozin už loni v listopadu připomněl, že od 1. dubna lze předkládat evropské občanské iniciativy. Na jejím základě může skupina občanů čítající alespoň jeden milion osob, v níž jsou zastoupeni občané z alespoň jedné čtvrtiny členských států EU, vyzvat Evropskou komisi, aby předložila návrh legislativního aktu v oblasti, v níž jí to její pravomoci umožňují. Organizátoři občanské iniciativy, kteří ustaví výbor občanů složený nejméně ze sedmi občanů EU s bydlištěm nejméně v sedmi různých členských státech, mají jeden rok na to, aby shromáždili nezbytný počet prohlášení o podpoře. Rogozin sliboval, že sežene milion podpisů a požádá o uznání ruštiny jako oficiálního jazyka EU.
V článku nazvaném Ruská zahraniční politika: je výhodné být vůdcem Rogozin napsal, že Moskva bude nadále sledovat respektování práv a zájmů Rusů žijících v zahraničí. „Beztrestné rusofobii a diskriminaci, pronásledování ruské kultury a ideologickému falšování ruských dějin je třeba zabránit,“ uvedl.
Výzvy k prosazení ruštiny do struktur EU se v Moskvě v poslední době objevují stále častěji. Vyvolává je hlavně situace v pobaltských státech, které se po rozpadu Sovětského svazu plně integrovaly do západních struktur. Moskva vlády Litvy, Lotyšska a Estonska opakovaně obviňuje z poškozování práv a zájmů silné ruskojazyčné menšiny. Snahy pobaltských států budovat obnovenou národní a jazykovou identitu Rusko označuje za potlačování práv etnických menšin.
S mimořádnou pozorností ruská média sledovala nedávné referendum v Lotyšsku, které mělo rozhodnout o uznání ruštiny za druhý oficiální jazyk. Komentátoři spekulovali, že v případě pozitivního výsledku by se ruština jako úřední řeč v jedné z členských zemí musela stát dalším z oficiálních unijních jazyků. Lotyšští občané ale v referendu návrh velkou většinou odmítli.