Příroda se od betonových velkoměst ohřívá, dokázali vědci

Baltimore – Východoamerická města si užívají delší období teplého počasí než vzdálenější příroda. Mohou za to především rozpálené betonové plochy, které teplo vyzařují. Nová studie založená na 25 letech satelitního sledování terénu totiž dokládá, že se vegetační období v okolí velkoměst výrazně prodlužuje. Města by proto měla při svém urbanistickém plánování více počítat s městskou zelení. Jenom výspy přírody ve velkých aglomeracích totiž mohou mírnit nepříznivý vliv silnic, chodníků a souvislého betonu na přírodu v okolí.

Vědci hledají známky předčasného jara například v chráněném polesí u marylandského Baltimore. „Města mají silný vliv na nástup jara a podzimu. Zjistili jsme, že ve městech, například v Baltimoru a ve Washingtonu, která spadají pod naši studii, přichází jaro dřív než tady uprostřed lesa za městem,“ podotýká ekolog z Marylandské univerzity Andrew Elmore.

Beton v zimě teplo uvolňuje

Lesy v těsné blízkosti aglomerací se zazelenají o pět dní dřív než uprostřed divočiny, a na podzim zežloutnou až s desetidenním skluzem. Je to proto, že beton městské zástavby v létě pohlcuje žár a uvolňuje teplo i v zimě. Nová studie Marylandské univerzity zkoumá, nakolik právě toto teplo přírodu mění.

Jako podklad má 25 let satelitního snímkování. Takzvané „městské tepelné ostrovy“ podle ní teď už prokazatelně mění nástup ročních dob až do vzdálenosti 35ti kilometrů.  „Naše práce je ojedinělá díky využití satelitních snímků se skutečně velmi vysokým rozlišením. Poprvé pozorujeme, jak se délka období zeleného listí stromů liší v místech vzdálených od sebe jen několik set metrů. Zjistili jsme, že doba, po kterou je listí zelené, může být na místech vzdálených jen jako fotbalové hřiště velmi různá,“ potvrzuje ekolog.

Efekt městského tepelného ostrova není jednoznačně negativní. Pokud je silný a zelené období trvá v příměstských lesích delší dobu, mají stromy šanci spotřebovat větší množství oxidu uhličitého a uvolnit větší množství kyslíku. Čím víc ale bude stromů přímo ve městech, tím bude tento jev slabší. „Velmi důležité je pochopit, že efekt městského tepelného ostrova je částečně důsledkem nedostatku stromů ve městech,“ dodal Elmore. Když je ve velkoměstě stromů dostatek, vypařují hodně vody a ta okolí ochlazuje. Poměr mezi vlivem tvrdých povrchů ve městech a vlivem stromů a vegetace totiž určuje sílu působení konkrétního městského tepelného ostrova.

Velkoměsta mění počasí (zdroj: ČT24)
Vydáno pod