Ze slavné historie nezůstalo skoro nic
Do historie Kartágo vstoupilo jako středisko říše založené Féničany, která bojovala o nadvládu s Římem a dala světu jednoho z nejslavnějších vojevůdců, Hannibala Barkase. Po třech punských válkách nakonec v souboji zvítězili Římané a důkladně naplnili slavný výrok Marka Porcia Cata: „Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno“. Město srovnali se zemí a půdu prý zasypali solí, aby zůstala neúrodná.
V dnešním Kartágu tak z tohoto slavného období prakticky nic nezůstalo. Výjimkou jsou například přístavy, důmyslné laguny vojenského a obchodního přístavu, které zde Kartaginci vyhloubili a Římané je pak využívali. Po Římanech se zachovala řada trosek domů, lázní a dalších staveb, které tvoří rámec prominentní zámožné čtvrti plné zeleně na břehu moře, kde bydlí bohatí Tunisané a kde má rezidence řada velvyslanců.
Od roku 1987 bylo místo symbolem diktatury
„Do paláce se prakticky nikdo nedostal, i premiér tu byl jen zřídka,“ řekl poradce nynějšího porevolučního prezidenta Munsifa Marzúkího, Sámir bin Amur.
Místo si pro prezidentské sídlo vybral v roce 1956 zakladatel samostatného státu a první prezident Habíb Burgiba. Burghiba by roku 1987 svržen bin Alíhem. Z paláce se následně stal symbol diktatury a excesů. Vláda se stala pouze formálním úřadem a palác si žil svým uzavřeným životem.
Alí si v úřadu přišel na 90 miliard korun
Americký časopis Forbes v roce 2008 odhadl, že tehdejší prezident si v úřadě přišel asi na pět miliard dolarů (přes 90 miliard korun). A část, byť malá, se našla v hotovosti po bin Alího útěku v paláci Sídí Drif, který si nechal postavit.
„Byly tam bankovky nejrůznějších měn celkem za 42 milionů dinárů (asi půl miliardy korun). Problém byl v tom, že v sobotu byly banky zavřené a nemohli jsme to v paláci nechat. Nakonec z centrální banky přivezli čtyři stroje na počítání peněz. I tak nám počítání trvalo deset hodin,“ vzpomíná člen protikorupční komise Nedží Bakkúš. V paláci se podle něj našlo i přes 1 500 kusů šperků a čísla zahraničních účtů s asi 25 miliony dolary.
Hodně peněz se dostalo do zahraničí. Nikdo přesně neví, kolik peněz si bin Alí, jeho neblaze proslulá druhá žena Lajla a jejich příbuzní do zahraničních bank „ulili“. Tuniská asociace pro finanční transparentnost odhaduje, že klan může mít v zahraničí až 17 miliard dolarů.
Peníze musí Tunisané dostat zpět
Peníze můžou být v bankách ve Švýcarsku, Francii, Kanadě nebo i v zemích Perského zálivu. „Za pár týdnů tu uspořádáme kolokvium s mezinárodními právníky, s nimiž se budeme radit, jak získat peníze našeho drahého prezidenta,“ dodal Bakkúš s tím, že doufá, že Evropská unie Tunisku pomůže.
Nynější prezident Marzúkí se snaží šetřit a obnovit důvěru ve vedení státu
- Našel v tajných prezidentských fondech 20 milionů dinárů, které předal ministerstvu pro zaměstnanost.
- Snížil si plat na deset procent příjmu svého předchůdce, bere tak měsíčně 3 000 dinárů (asi 36 000 korun).
- Prodávat se budou dvě prezidentská letadla, Marzúkí létá státní leteckou společností Tunisair.
Státní kasa je prázdná, peníze by mohly přitéct odprodejem zabaveného paláce Sídí Drif i dalších sídel bývalého prezidenta.
