Smolensk - Od tragédie polského vládního letadla u ruského Smolensku uplynuly dva roky. Zahynul tehdy prezident Lech Kaczyński a dalších 95 osob včetně jeho ženy, velitelů všech složek armády i řady poslanců. Část Poláků dodnes nevěří, že šlo o pochybení na polské i ruské straně. Naopak hovoří o atentátu. Vzpomínkové akce dnes probíhají jak v Polsku, tak i v Rusku. Polský prezident Bronislaw Komorowski se spolu premiérem Donaldem Tuskem zúčastnil pietního obřadu v kostele polské armády. Příznivci strany Právo a spravedlnost se sešli před prezidentským palácem, kam přinesli květiny i kříž.
Poláci si připomínají oběti tragédie u Smolensku
Atmosféra jednoty trvala jen pár dnů. Poláci se brzy po tragédii začali hádat a navzájem obviňovat. Taková situace trvá už dva roky. Mluví se o zradě, nenávisti i o polsko-polské válce. Seriál spikleneckých teorií neskončil.
Byl to atentát, tvrdí příznivci Kaczyńského
Před přistáním prý na palubě vybuchly dvě bomby. „To je hypotéza, kterou lze nejlépe ověřit po prohledání trupu letadla a exhumaci všech těl,“ prohlásil Kazimierz Nowaczyk z Univerzity v Marylandu.
Bratr Lecha Jaroslaw Kaczyński a spolu s ním část rodin obětí nevěří, že šlo o řadu chyb ruských leteckých dispečerů a členů polské posádky, kteří se za každou cenu rozhodli přistát v husté mlze. Tu navíc označují za uměle vyrobenou. „Jestliže katastrofa byla atentátem, jak tomu mnohé nasvědčuje, pak by šlo o něco nového v mezinárodní politice,“ konstatoval Kaczyński.
Jaroslaw Kaczyński
Po zřícení letadla podle Kaczyńského několik osob ještě žilo. Jenže jejich život prý ukončily střely z pistolí. Prokázat by to měly exhumace všech těl. Někteří pozůstalí navíc nemají jistotu, že pohřbili příbuzné - mohlo jít o ostatky cizích těl.
Mluví se proto o vraždě prezidenta Lecha Kaczyńského. „Fobie ze smolenské katastrofy spolu s idiotickými výroky politiků strany Právo a spravedlnost v uplynulých týdnech už překračují všechny hranice zdravého rozumu,“ míní poslanec Občanské platformy Slawomir Neumann.
Jaroslaw Kaczyński v dnešním proslovu o svém bratrovi řekl, že cílem jeho ambiciózní politiky bylo „zajistit Polákům místo evropského národa, s nímž je třeba počítat“. To podle něho budilo odpor „u polských elit v uvozovkách nasáklých klientelismem a někdy dokonce vztek těch zvenčí, kterým taková politika vadila“.
„Byli zrazeni, to víme dnes už jistě, nezávisle na tom, jaké budou konečné výsledky vyšetřování příčin katastrofy,“ prohlásil dnes Kaczyński před několikatisícovým davem příznivců jeho strany, kteří se v podvečer sešli před prezidentským palácem.
Černé skříňky polského letounu
Rusové černé skříňky stále nevydali
Ve Smolensku stále leží vrak letadla TU 154, Rusové dodnes Polákům nevydali ani černé skříňky. Strana Kaczyńského a část pozůstalých vládu obviňují z vlastizrady. „Nevidíme žádnou snahu, aby byly všechny pochybnosti vyjasněny,“ prohlásil Mariusz Blaszczak z Práva a spravedlnosti.
Rusko dnes oznámilo, že Polsku vrátí trosky letadla, ovšem až bude dokončeno vyšetřování. „Bylo už vyslechnuto více než 500 svědků, výsledky jsou shrnuty ve více než 200 svazcích spisu, vypracována byla padesátka expertiz a několik dalších se ještě dokončuje. Právem tak očekáváme, že vyšetřování brzy skončí,“ uvedl dnes ve Smolensku předseda ruské Státní dumy Sergej Naryškin.
Kaczyńského strana odmítá závěry ruských vyšetřovatelů i zprávu polské vlády a trvá na vzniku mezinárodního týmu expertů. Smolenská tragédie bude ještě dlouho ovlivňovat každodenní život Poláků.
GALERIE
videogallery_217823
Dnešní pieta se koná v Polsku i ve Smolensku
Komorowski ráno položil květiny na pamětní desku před prezidentským palácem. Po něm učinili to samé i členové konzervativní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Jaroslaw Kaczyński spolu s dalšími spolustraníky pak přečetli jména všech 96 obětí.
Dnes „se všechno vrací daleko intenzivněji,“ řekla dcera prezidentského páru Marta Kaczyńská poté, co vyšla z krypty na krakovském hradě Wawel, kde jsou její rodiče pohřbeni.
Výročí tragédie u Smolenska
Vzpomínková akce se konala i ve Smolensku. Na místě neštěstí položili věnce polský ministr kultury Bogdan Zdrojewski a předseda ruské Státní dumy Sergej Naryškin.