Moskva - Arabské jaro Moskvu děsí. Rusko proto hledá způsoby, jak zabránit prozápadním revolucím ve svém okolí. Chystá se vytvořit při sněmovním výboru pro záležitosti postsovětského Společenství nezávislých států (SNS) nové analytické středisko zaměřené na vyhledávání hrozeb ruským zájmům. Oznámil to dnes liberální list Kommersant.
Rusko chystá vytvoření protirevolučního centra
„Při našem výboru vznikne expertní a konzultativní rada,“ potvrdil informace listu poslanec Leonid Sluckij, který ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, předsedá výboru pro záležitosti SNS. Úkolem má být podle místopředsedy výboru Olega Lebeděva „obrana zájmů naší země, jakož i jejích spojenců“.
Experti hovoří o „protirevolučním mozkovém centru“, které by mělo analyzovat roli zahraničních nevládních organizací a vliv internetu, blogů a sociálních sítí na vytváření protestních hnutí proti stávajícím režimům, jakož i metody, jak revolucím čelit. Podle některých expertů by podobné středisko mělo vzniknout nejen ve sněmovně, ale i při ruském prezidentovi.
Šéf Ústavu zemí SNS Konstantin Zatulin:
„Rusko disponuje tisíci způsoby a možnostmi svého vlivu (v postsovětském prostoru), ale bohužel Moskva dosti často dává přednost těm nejbrutálnějším metodám bez ohledu na následky, a tím v důsledku podkopává vlastní vliv v klíčovém regionu.“
Součástí snah Moskvy o systémový „protirevoluční“ přístup v postsovětském prostoru má být podle Kommersantu i přeměna Federální agentury pro záležitosti SNS a krajanů v efektivní nástroj zahraniční politiky po vzoru americké agentury USAID.
Experti však připouštějí, že Moskva narazí na potíže. Na rozdíl od západních soupeřů totiž Rusko nemá ani v blízkém zahraničí dobrou pověst. „Autory nápadu na vytvoření takového podvýboru by bylo zapotřebí nuceně hospitalizovat a do Dumy rychle poslat doktory,“ usoudil zase opoziční předák Boris Němcov.
Ruská zóna vlivu se stále zužuje
Podle ředitele moskevského střediska Carnegie Dmitrije Trenina se „ruská zóna vlivu“ v současnosti omezuje fakticky jen na separatistické regiony Jižní Osetie, Abcházie a Podněstří (odtržené od Gruzie, resp. od Moldavska), kde jsou ruská vojska a kde má většina obyvatel ruské občanství a dostává i ruské penze.