Pietními akcemi vzpomínal Southampton na vyplutí Titaniku

Southampton - Na den přesně před sto lety vyplul z anglického Southamptonu legendární Titanic. O pět dní později se po nárazu do kry v severním Atlantiku potopil, zemřelo přes 1 500 lidí. Právě jejich památku si dnes Southampton připomněl minutou ticha. V přístavu se konaly i další vzpomínkové akce - tři čtvrtiny členů posádky Titaniku totiž pocházely právě odtud. Pietní akty se konaly přímo v docích za přítomnosti pozůstalých po obětech katastrofy. Hladinu moře v místech, kde loď opustila přístav, pokryly květy a věnce.

Historické kotviště Titaniku dnes využívají obří nákladní lodě, v poledne ale musel obchod stranou - důležitější byly vzpomínky. Záznam autentické lodní sirény Titaniku se rozezněl právě v poledne místního času, tedy přesně v době, kdy loď před sto lety opustila kotviště. Ceremoniál ukončily tóny pohřební písně Nearer, My God, To Thee, kterou údajně při potápění Titaniku hrál lodní orchestr.

Vzpomínku doplnil pochod šesti stovek místních školáků v centru města. Ti nesli nad hlavami portréty southamptonských rodáků, kteří našli ve studených vodách Atlantiku smrt. Jejich osud zachycuje i expozice v dnes otevřeném novém muzeu, jehož vybudování město stálo 18 milionů liber (540 milionů korun). Jde o dosud největší muzeum Titaniku.

Robert Burr, vnuk stevarda z Titaniku

„Dělali maximum, aby se postarali o cestující, když se stala ta tragédie. Myslím si, že až do samého konce pomáhal u záchranných člunů a konal svou povinnost. Až do konce.“

Důležité přístavní město původně považovalo Titanic za dar z nebes. Stávka horníků a nedostatek uhlí držely lodě v přístavu. V době vyplutí bylo ve městě 17 000 mužů bez práce. Společnost White Star ale na své chloubě nešetřila, zásobila Titanic uhlím a najala skoro 900 členů posádky - přes 700 jich bylo právě ze Southamptonu.

Pro většinu z těch, kteří vytouženou práci na lodi dostali, se ale stala plavba osudnou. Na záchranné čluny se vešla jen malá část z nich. „Bylo to velmi těžké a zároveň vzrušující dostat práci na Titaniku,“ potvrzuje Gillie Dunkason. Ten se jako dobrovolník stará o hřbitov, na němž si lidé připomínají místní obyvatele, co katastrofu nepřežili. Většina z 538 obětí byli muži, kteří za sebou nechali rodiny v chudobě a v beznaději.

Titanic, ve své době největší dopravní loď světa, na cestě ze Southamptonu do New Yorku narazil na ledovec a potopil se. Podle dobového tisku zprávám o potopení lodi nikdo v Southamptonu zprvu nevěřil. Tragédie ochromila celé město. Fotografie z dubna 1912 zachycují davy vyděšených lidí, kteří před kancelářemi společnosti White Star Line zkoumali seznamy mrtvých.

Loď plující „po stopách“ Titaniku musela obrátit

Zpět k irským břehům dnes musela obrátit loď Balmoral, která se v sobotu ze Southamptonu vydala na dvoutýdenní cestu kopírující trasu slavného Titaniku. Jeden z cestujících na Balmoralu měl problémy se srdcem. Balmoral v pondělí večer odrazil od irských břehů z přístavu Cobh. Nicméně kapitán lodi Robert Bamberg dnes oznámil, že se budou muset obrátit a vydat se směrem zpět, aby pro nemocného mohl přiletět vrtulník.

Na lodi pluje 1 309 cestujících, což je přibližně stejně, jako přepravoval Titanic. Plavbu poznamenaly nejen zdravotní problémy jednoho z cestujících, ale zatím jí nepřeje ani počasí. Cesta se připravovala pět let a její pořadatelé se snaží dělat vše pro to, aby si zákazníci, kteří zaplatili za lístky tisíce liber, připadali, jako kdyby se ocitli na začátku 20. století. Na Balmoral se nalodili pasažéři z 28 zemí, jsou mezi nimi i někteří příbuzní někdejších cestujících a obětí, ale zejména lidé fascinovaní osudem Titaniku.

Pasažéři Balmoralu v dobových kostýmech
Zdroj: ČTK/AP/Lefteris Pitarakis