Na největším pohřebišti lodí nahrává byrokracie pirátům

Jakarta – Moře, které se rozkládá kolem členitých indonéských ostrovů, skrývá zřejmě největší pohřebiště lodí světa. Ztroskotavší vraky stále obsahují mnoho cenností. Jenže namísto seriózních archeologů oblast ovládají zloději, kteří ukořistěné poklady prodávají na černém trhu. Velkou měrou k tomu přispívají místní byrokrati, kteří nejsou schopni připravit pro vědu vhodné právní podmínky.

Jedním z hledačů pokladů je Mamat Evendi. Se svým kolegou se potápí za pomoci staré a nebezpečné metody - vzduch jim pod vodu žene hadicí kompresor. Mezi zbytky korálů a hejny ryb nacházejí nejrůznější kousky potopených cenností. Z nánosů písku vystupuje paluba potopené lodi, roztroušené zbytky keramiky, zarostlá kotva nebo bronzové dělo se znakem „Spojené východoindické společnosti“.

Vrak, který Evendi v současnosti prohledává, pochází pravděpodobně z Evropy ze 17. století. Místní potápěči a rybáři objevili ještě další tři podobné vraky poté, co se oblastí kolem Mentavajských ostrovů u Sumatry před rokem přehnala vlna tsunami, která zabila 500 lidí.

„Tyhle nové nálezy leží ve vodách, ve kterých jsme ještě nikdy historické lodi nenašli. Mohly se velmi vzácným nákladem snažit vyhnout pirátům, číhajícím na obvyklých trasách,“ uvažuje Aris Kabul, předseda indonéského Národního výboru pro podmořské dědictví.

Cennější je historie než jakékoli peníze

Obří vlna zvedla mořské dno, vyčistila ho od korálů a odkryla nové cennosti. Ihned začal závod o to, kdo se k nim dostane jako první. Evendi pracuje pro místního úředníka odpovědného za rybolov a mořský výzkum. „Moji lidé navrhovali, abychom nalezené věci prodali. Byl jsem proti. Pro mě je cennější historie, která je v lodích ukrytá, než jakékoli peníze,“ říká Hardimansyah, úředník zodpovědný za hledání vraků. Průzkum financuje z vlastní kapsy, protože nechce, aby se starožitností zmocnili piráti.

Mamat Evendi
Zdroj: ČT24

Indonésie leží už staletí na jedné z nejrušnějších obchodních cest mezi Evropou, Blízkým východem a Asií. Vraků lodí s cennostmi se v oblasti nalézá nespočetně. Kvůli nefunkčním zákonům je však region zlatým dolem pro překupníky. Indonéská vláda se snaží zloděje zastavit a přijala proto přísná pravidla i zákaz jakýchkoli nových archeologických průzkumů ve svých vodách. Jenže aplikaci zákonů brání interní spory.

Ostatní, kteří si s papíry nelámou hlavu, jedou dál…

Nová pravidla tak paradoxně nahrávají pirátům. „Dva roky se už kvůli interním sporům úředníků nikdo nemůže pustit do oficiálních výzkumů. Všichni ostatní, kteří si s papíry nelámou hlavu, ale jedou dál. Je to velký byznys. Nejde jenom o cenu těch předmětů, ale taky o jejich historický význam, který se nenávratně ztrácí,“ vysvětluje potápěč a archeolog Fred Dobberphul. Za prodej nalezených předmětů inkasují překupníci desítky milionů dolarů, takže ilegální hledači mají dostatek prostředků, aby podnikali nové výpravy.

O oficiální průzkum a vyzvednutí nálezů u Mentavajských ostrovů už projevila zájem jedna komerční společnost. Vláda ale s povolením váhá a úřední kroky mají trvat nejméně jeden rok. Kvůli byrokracii tak vzácnosti spíše zmizí v soukromých sbírkách po celém světě.

Indonésie: rabování vraků (zdroj: ČT24)