Vzkaz V4 do Bernu: Ještě si přistěhovalecké kvóty rozmyslete…

Brusel - Ministři zahraničních věcí zemí visegrádské čtyřky se dnes ohradili proti rozhodnutí Švýcarska zavést přistěhovalecké kvóty pro východní země Evropské unie a vyjádřili naději, že Bern toto rozhodnutí ještě přehodnotí. Od prvního května by povolení k pobytu v této alpské zemi mělo totiž ročně dostat jen asi 2 000 zájemců z Česka, Polska, Slovenska, Maďarska, Slovinska, Litvy, Lotyšska a Estonska.

„Vyjadřujeme hlubokou lítost nad rozhodnutím švýcarské vlády. Podkopává to tradiční švýcarský postoj otevřené a přátelské země,“ uvedli ve společném prohlášení ministři V4 (Slovensko, Maďarsko, Polsko a Česko). Rozhodnutí Bernu už kritizovala i EU a označila je za narušení volného pohybu osob mezi unií a Švýcarskem. Evropská komise pak dnes uvedla, že bude chtít od Švýcarska slyšet vysvětlení. Jednání by se mělo uskutečnit zřejmě v červnu.

Ministři visegrádské čtyřky se z iniciativy šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga sešli na okraj zasedání NATO v Bruselu. Rozhodnutí Bernu odsoudili z několika důvodů. Jedním z klíčových je to, že se Švýcarsko rozhodlo činit rozdíly mezi občany různých zemí EU, neboť opatření bude směřováno jen proti osmi státům unie. Navíc jde prý jen o ryze politické rozhodnutí, neboť lidé z této osmičky představují jen deset procent pracovníků ze zemí EU ve Švýcarsku.

Karel Schwarzenberg na bruselském zasedání NATO
Zdroj: ČT24

„Máme-li jiná pravidla pro nové a pro staré země stejné Evropské unie, tak je to jasná diskriminace,“ řekl novinářům Schwarzenberg, který o problému hodlá promluvit se švýcarským velvyslancem v Praze. „Bylo to děláno čistě z obavy… před tamějšími radikály. Považuji to za velice smutné u země, která má velkou demokratickou tradici, že něco takového dopustila,“ řekl český ministr zahraničí, který má shodou okolností i švýcarské občanství.

Premiér Petr Nečas ke švýcarským kvótám:

„Je to podle mého názoru chybný krok. Jednoznačně se ukazuje, že volný pohyb pracovní síly - nikoli volný pohyb příjemců sociálních dávek, to chci zdůraznit - je něco, co má jednoznačně pozitivní ekonomické účinky. Takže já s tím nesouhlasím, nicméně máme velmi omezené možnosti s tím něco dělat.“

Rozhodnutí švýcarské vlády kritizuje i české ministerstvo práce a sociálních věcí. Jde podle něj o politické rozhodnutí - příliv přistěhovalců z Česka je totiž malý a zavedení kvót se ho fakticky nedotkne. V zemi helvétského kříže přitom pracuje mnohonásobně víc Italů, Němců nebo Portugalců, na ty se ale žádné omezení ani v budoucnu vztahovat nebude.

Švýcarsko kritiku odmítá a své rozhodnutí obhajuje příslušným unijním nařízením, podle kterého může být mobilita osob v EU omezena, pokud v určitém roce přesáhne počet žádostí o povolení k pobytu nejméně o deset procent průměr za předchozí tři roky. Do Švýcarska, které sice není členem EU, ale je součástí takzvaného schengenského prostoru volného pohybu, jezdí za prací řada unijních občanů. Od prvního května loňského roku, kdy se Švýcarsko zcela připojilo k volnému pohybu osob, vydaly podle vlády místní úřady unijním občanům asi 6 000 povolení k pobytu. Průměr za předchozí tři roky činil 2 075 povolení.

Obnovení kvót dává spíš politický než ekonomický smysl. Téměř třetinu hlasů získala v posledních volbách populistická Lidová strana. Největší volební úspěch moderních švýcarských dějin jí přinesla protimigrační rétorika. Teď musí svým voličům dokázat, že slogany proměňuje v činy.

Vydáno pod