Oslo - Norský atentátník Anders Behring Breivik se omluvil obětem a pozůstalým po obětech bez politické příslušnosti. „Nebylo mým cílem ublížit nevinným civilistům,“ řekl obžalovaný na úvod druhého týdne procesu před soudem v Oslu. Zároveň však odmítl jakoukoli omluvu rodinám mladých lidí, které v červenci loňského roku zastřelil na táboře sociálnědemokratické mládeže na ostrově Utöya. Breivik také vylíčil, jak do některých obětí na ostrově střílel opakovaně. Věděl, že zranění lidé často hrají mrtvé. Řekl také, že na blízko střílel z pistole a na delší vzdálenost používal pušku. Breivik označil svůj útok za malý barbarský čin, který měl zabránit mnohem většímu barbarství. Před soudem v Oslu také řekl, že kvůli tomu, co udělal, ztratil svoji rodinu a přátele. Breivik sám sebe dnes přirovnal k levicovým revolucionářům Che Guevarovi a Fidelu Castrovi.
Breivik se omluvil za apolitické oběti
„Velmi se omlouvám obětem a pozůstalým po obětech, které nebyly členy žádné politické strany,“ prohlásil Breivik s poukazem na kolemjdoucí, jež zranila či usmrtila jeho bomba, která vybuchla před vládními úřady v centru Osla. Na dotaz prokurátora, zda jeho omluva patří také dalším obětem, odpověděl nicméně obžalovaný záporně.
Anders Breivik:
„Vidím ve všech multikulturních politických aktivistech monstra, zlá monstra, která si přejí vyhladit náš lid, naši etnickou skupinu, naši kulturu a naši zemi.“
Breivik se smiloval nad malým chlapcem
Atentátník dnes pokračuje v detailní výpovědi událostí na ostrově. Státní zástupci již minulý týden ve čtvrtek a v pátek kladli obžalovanému podrobné otázky ohledně pumového útoku na vládní budovy v Oslu a střelby na ostrově Utöya. Při popisu vraždění v táboře sociálnědemokratické mládeže vylíčil soudu dva případy, kdy ušetřil lidský život.
Obžalovaný dnes rovněž vyjádřil přesvědčení, že dokáže pouhým pohledem uhodnout politické smýšlení lidí, což zachránilo jeden z jeho potenciálních cílů na Utöyi. „Ten člověk vypadal, že je pravicově smýšlející. Proto jsem na něj nezahájil palbu,“ vysvětlil Breivik. „Když jsem se na něj podíval, bylo to, jako bych viděl sám sebe,“ dodal. Přeživším byl 22letý aktivista mládežnického křídla vládní Norské dělnické strany Adrian Pracon. „Vzpomínám si, jak na mě docela dlouho mířil, pak ale zbraň sklonil, otočil se a odešel,“ řekl Pracon.
Breivik připomněl, že měl na mušce i malé dítě, ale usmrtit ho nedokázal. „Nechápal jsem, co takový malý kluk dělá na politickém indoktrinačním táboře,“ prohlásil Breivik. Jméno hocha norská média nezveřejnila, je však známo, že šlo o syna Tronda Berntsena, který působil na ostrově jako ochranka a který byl první tamní Breivikovou obětí.
Breivik řekl, že chápe bolest příbuzných obětí, protože i on přišel kvůli útokům z 22. července o celou rodinu a všechny přátele. Ti s ním totiž poté přerušili veškerý kontakt a jeho matka byla nějakou dobu v psychiatrické léčebně. „Jediný rozdíl byl, že to (útoky) byla moje vlastní volba,“ podotkl.
Breivik chtěl ukrást letadlo, které nikdy neřídil
Breivik dnes také uvedl, že před útoky zvažoval ukrást na malém letišti Fornebu letadlo, aby přitáhl ještě větší pozornost médií. Přiznal sice, že letadlo nikdy neřídil, spoustu se ale o tom prý dozvěděl na serveru YouTube. Přistání však přeci jen považoval za natolik složité, že se tohoto plánu nakonec vzdal.
Hlavním tématem by měl být Breivikův duševní stav. Dvě psychiatrické zprávy, posuzující svéprávnost obžalovaného, dospěly k protikladným závěrům. Zatímco zpráva z podzimu označuje pravicového extremistu za duševně nemocného a paranoidního schizofrenika, a tudíž nesvéprávného, podle zprávy z dubna může být Breivik považován za trestně odpovědného.
Výslech Breivika možná potrvá déle, než se čekalo
Prokurátor Svein Holden dnes upozornil, že proces postupuje pomaleji, než se předpokládalo a že bude problém výslech obžalovaného dnes dokončit. Holden proto navrhl, aby bylo téma mentálního zdraví atentátníka odloženo na středu. Breivik navíc sám požádal, aby mohl psychiatrické zprávy tento týden před soudem komentovat, prohlásil, že otázka jeho trestní odpovědnosti je pro něj tím nejdůležitějším, k čemu se chce vyjádřit. Tvrdí, že je duševně v pořádku. První psychiatrickou zprávu před soudem označil za dílo Asbjörnsena a Moea, což jsou nejznámější norští pohádkáři.
Obžalovanému hrozí 21 let vězení s možností opakovaného prodlužování trestu až na doživotí. Pokud soud dospěje k závěru, že byl nepříčetný, bude internován v psychiatrické léčebně. Proces začal před týdnem a měl by trvat až do konce června; o měsíc později je očekáván rozsudek.
Již v roce 1983 je Breivik ve zprávě dětských psychologů popsán jako „trochu úzkostlivé, pasivní dítě, které se straní kontaktu, má vybudované obranné mechanismy a strojený, pohrdavý úsměv“. Breivikův otec od rodiny odešel, když byl chlapci rok, a matku samotnou zmáhalo nést odpovědnost za dvě děti, takže požádala o pomoc s péčí na víkendy. Tým psychologů v souvislosti s žádostí podrobil Breivika, jeho sestru a matku třítýdennímu pozorování. Jeden z těchto psychologů nyní říká: „Byl zvláštní dítě. Mnohé z toho, co u něj vidíme dnes - mimo jiné jeho odzbrojující úsměv, za nímž skrývá své pocity - jsme viděli již tehdy.“ Přestože prý na svůj věk velmi dobře mluvil, měl Breivik jako čtyřleté dítě potíže vyjadřovat své emoce, byl pasivní při hrách a téměř prý postrádal spontánnost a neprojevoval radost. Nebyl ale až tak nápadně odlišný, podobné věci se dají podle psychologů říci o poměrně hodně dětech. Psychiatr Michael Setsaas je přesvědčen, že Breivikův úsměv svědčí o tom, že obžalovaný je vážně duševně nemocný. „Úsměv je způsob obrany, aby nedal najevo své city. Zaujímá arogantní postoj, aby nepodlehl nepříjemným pocitům. Běžný člověk to také v jistých situacích cíleně dělá, třeba když narazí na nevrlou prodavačku u pokladny. Ale pokud se takto někdo chová dlouhou dobu, svědčí to o vážné duševní chorobě,“ říká Setsaas. „Takovýto blahosklonný, opovržlivý úsměv jsem viděl u paranoidních pacientů, kteří vynakládají obrovské množství energie, aby zvládli danou situaci a dostali se do ofenzivy. Také to znamená, že se považuje za důležitějšího a lepšího, než je jeho okolí,“ dodává Setsaas, podle nějž lze úsměv 33letého pravicového extremisty vykládat jako projev paranoidního jednání: dotyčný se má neustále na pozoru a je přehnaně podezíravý vůči okolí.