Guernica dodnes zůstává symbolem hrůz válek 20. století a především pak španělské občanské války. „Válka trvala od roku 1936 do roku 1939 a vyzkoušelo se tam vše, co se poté použilo ve druhé světové válce,“ připomíná spisovatel a autor literatury faktu Roman
Cílek. Nešlo tedy jen o zkoušení nových zbraní, ale armády chtěly na lidech otestovat
také psychologické efekty války, například zastrašování a používání civilního
obyvatelstva jako hromadné rukojmí.
Fašistickým vojskům s pomocí italských a německých armád se dvakrát nepodařilo dobýt Madrid. Vybraly si proto jiný cíl, na kterém chtěly vyzkoušet, jaký reálný dopad by na obyvatelstvo země mělo vybombardování celé jedné obce. Guernika byla v té době útočištěm četných uprchlíků v občanské válce, která začala v červenci 1936 pučem pravicových důstojníků pod vedením generála Franciska Franka. "Útok byl velmi
masivní a cynicky bylo vybráno i datum. Bylo to pondělí a konaly se tam
pravidelně trhy. To městečko za běžné situace nemělo víc jak sedm tisíc lidí, kde nebylo nic vojenského. Chtěli, aby to mělo pouze zastrašovací význam," připomněl Cílek.
Fašisté možná potřebovali uvolnit cestu do Bilbaa
Guernica však mohla být vhodným cílem pro to, že symbolizovala statečný odpor nezdolných republikánských Basků a také že stála nacionalistům v cestě k nedalekému Bilbau. Dobytí tohoto dobře opevněného města mělo být klíčové k ovládnutí severu země.
Španělská občanská válka skončila 1. dubna 1939 vítězstvím jednotek generála Franka, který pak ve Španělsku nastolil téměř čtyřicetiletou diktaturu. Tato válka, v níž na straně levicových republikánů bojovalo i na 2 000 Čechoslováků, bývá zjednodušeně popisována jako zápas mezi fašismem a komunismem. Skutečnost byla ovšem mnohem složitější. Na obou stranách existovaly různé ideologie a ke krvavým střetům docházelo i uvnitř jednotlivých táborů a konflikt je také označován jako nejmezinárodnější ze všech občanských válek.