Moskva – Nestandardní ústavní situaci způsobilo v Rusku prohození funkcí mezi dosavadním premiérem Vladimirem Putinem a prezidentem Dmitrijem Medvěděvem. Odcházející premiér totiž podle ústavy skládá úřad do rukou nově zvolené hlavy státu, a Putin by proto musel podat demisi sám sobě. To je podle právních expertů nejen absurdní, ale i technicky nemožné. Podle moskevských médií kremelští právníci zádrhel přiznávají, problém to podle nich ale není.
Ruská ústava si s prohozením nejvyšších funkcí neví rady
Ruská ústava výslovně stanoví, že po prezidentských volbách ministerský předseda skládá funkci do rukou nově zvolené hlavy státu. S odcházejícím premiérem své funkce opouštějí i všichni ministři.
V okamžiku převzetí nejvyšší ústavní funkce Putin-prezident předsedou vlády být automaticky přestává, protože ústava souběh obou funkcí vylučuje. Až Putin příští pondělí oficiálně prezidentský úřad převezme, nebude už moci premiérskou funkci předat, protože ji automaticky ztratí. Medvěděv demisi formálně převzít nemůže, protože podle ústavy tak po volbách musí učinit nově zvolená hlava státu. Putin tudíž úřad premiéra formálně nesloží.
„V okamžiku prezidentské inaugurace Putin prostě přestane být premiérem,“ komentoval situaci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Žádné další formální náležitosti podle něj zapotřebí nejsou. Krátce po inauguraci bude jmenován nový premiér, jímž se podle očekávání stane dosavadní prezident Medvěděv.
Nestandardní byl i Putinův první nástup do funkce prezidenta Ruské federace v roce 2000. Když koncem roku 1999 dosavadní prezident Boris Jelcin z funkce odstoupil, stal se Putin úřadujícím prezidentem. Když byl v březnu v předčasných volbách zvolen do čela státu, formálně nejvyšší ústavní funkci při inauguraci nepřevzal, protože jeho předchůdce Jelcin už čtvrt roku prezidentem nebyl.
Vydáno pod