Atény - Dvě dosud vládní proevropské strany v Řecku nebudou mít po nedělních parlamentních volbách většinu poslanců potřebnou k vytvoření nové koaliční vlády. Po sečtení hlasů dohromady získaly 149 poslanců ve 300členném parlamentu. Zemi, která se topí v ekonomických problémech, proto nyní čeká velmi nejisté období vyjednávání o novém kabinetu. V ohrožení je i osud tvrdých úsporných opatření, které Řecko přijalo ve snaze zachránit se před bankrotem. Vítězní konzervativci se dnes s dalšími stranami nedohodli na vytvoření koaliční vlády, v úterý se o to pokusí radikální levice. Naděje na vznik životaschopného kabinetu jsou ale nepatrné a není vyloučeno, že se parlamentní strany budou muset domluvit na prozatímním kabinetu, který by dovedl zemi k dalším parlamentním volbám.
Řecké proevropské strany si neudržely většinu, koaliční jednání byla neúspěšná
Podle oficiálních výsledků se ukazuje, že dosavadnímu vládnímu tandemu chybí dva poslanci k získání parlamentní většiny. Pravicová Nová demokracie (ND) sice zvítězila, ale získala jen 18,9 procenta hlasů. Její dosavadní koaliční partner, levicová strana PASOK, je až třetí s 13,2 procenta. Právě PASOK lze označit za největšího poraženého voleb - od minulého hlasování v roce 2009, kdy získal 43,9 procenta voličů, totiž ztratil podstatnou část příznivců. „Po všech těch chybách, které PASOK udělal, se ten výsledek dal čekat. Vládnout by měl někdo jiný, ale jasný vítěz tady není,“ prohlásil jeden z obyvatel Atén.
Obě tyto strany v dosavadní společné vládě podporovaly tvrdá úsporná opatření, vynucená eurozónou, která výměnou za to finančně zachraňuje Řecko před bankrotem. Zatímco ve volbách před třemi lety dostaly dohromady 77,4 procenta hlasů, v neděli se jejich podíl propadl na 32,1 procenta. Přesto, že jejich výsledky jsou ve srovnání se stavem před třemi lety tak slabé, doufaly strany ještě několik hodin po uzavření volebních místností v
parlamentní většinu.
Řecký volební systém totiž přisuzuje vítězi voleb bonus 50 poslaneckých křesel, a Nová demokracie má tedy i se ziskem necelých 20 procent hlasů 108 zákonodárců.
George Tzogopoulos, analytik:
„Opatření do budoucnosti už odsouhlasil současný parlament a nová vláda v nich bude pokračovat. Tato cesta povede k dalším sociálním nepokojům.“
Druhé místo si v neděli vybojovala opoziční Koalice radikální levice (SYRIZA) s 16,8 procenty hlasů. Její šéf Alexis Tsipras už v neděli řekl, že bude chtít sjednotit stanoviska celé řecké levice, aby se snažila zastavit politiku ústupků a škrtů. „Evropští vůdci – a to hlavně paní Merkelová – musí pochopit, že politika úsporných opatření utrpěla obrovskou porážku,“ prohlásil Tsipras.
Kromě tří nejsilnějších subjektů se do parlamentu dostaly ještě další čtyři strany - konzervativní Nezávislí Řekové budou mít 33 poslanců, Komunistická strana Řecka (KKE) 26 zákonodárců a Demokratická levice 19. Obrovským překvapením je úspěch řeckých neonacistů ze strany Zlatý úsvit, která podle všeho bude mít 21 poslanců.
Předseda vítězné strany Antonis Samaras už řekl, že bude usilovat o vytvoření vlády „národní záchrany“, jejímž hlavním úkolem bude udržet zemi v eurozóně. Po široké koalici proevropských stran volá také lídr PASOKu Evangelos Venizelos. „Smysl by měla vláda národní jednoty, jíž by se účastnily všechny strany nakloněné proevropskému kurzu, bez ohledu na jejich postoj k půjčkám,“ řekl.
Vítězná Nová demokracie se na sestavení vlády nedohodla
Řecký prezident Karolos Papulias už dnes Samarase sestavením vlády pověřil. Toho ale dnes odmítly podpořit dvě levicové formace. Ochotu ke spolupráci mu přislíbil pouze předseda PASOK Venizelos, obě strany ale mají jen 149 poslanců v 300členném parlamentu. K vytvoření koalice jim tak chybí ještě jeden partner. Podle listu To Vima chce PASOK vystoupit do budoucí vládní koalice pouze v případě, že v ní bude i SYRIZA, aby přijala plnou odpovědnost i za další politický a ekonomický vývoj v zemi.
Samaras se dnes sešel nejprve s šéfem SYRIZA Tsiprasem. Ten poté v televizi prohlásil, že představy obou stran o povolebním uspořádání se zásadně rozcházejí. Zopakoval, že nehodlá pokračovat v politice razantních finančních úspor vynucené zeměmi eurozóny výměnou za finanční výpomoc při splácení obrovského řeckého státního dluhu a odvrácení bankrotu. Dodal, že nemůže být spojencem strany, která škrty v rámci dosavadní vládní koalice se socialisty podpořila. Poté se Samaras setkal s vůdcem Demokratické levice Fotisem Kuvelisem, který už předtím dal najevo, že do koalice s ND a PASOK nepůjde. Zároveň ale přišel s poněkud protichůdným požadavkem, aby vznikla široká koalice, která by se zavázala k odstoupení od rozpočtových škrtů vynucených eurozónou, ale zároveň slíbila, že se společné evropské měny eura nevzdá. Odpadlíci ND ve straně Nezávislí Řekové a rovněž komunisté se odmítli se Samarasem setkat.
Antonis Samaras připustil, že vládu sestavit nedokáže:
„Dělal jsem, co jsem mohl, abychom měli výsledek, ale nebylo to možné. Vrátil jsem mandát prezidentu republiky.“
Samaras vyčerpal všechny možnosti k vyjednání vládní koalice, přestože na to má podle ústavy tři dny. Nejpozději v úterý by tak prezident měl pověřit stejným úkolem předsedu SYRIZA. Jeho koaliční potenciál je ale ještě menší než v případě ND. „Záchrana země závisí na odmítnutí barbarských opatření, zastavení recese a zastavení likvidace penzí a platů. Musí se zrušit úsporná opatření a nahradit opatřeními na podporu ekonomiky zdaněním bohatých,“ tvrdí Tsipras.
Vývoj v Evropě ovlivňuje asijské trhy
Nejistota kolem vytvoření řecké vlády se projevila dnes ráno po otevření asijských trhů. V Hongkongu začalo obchodování na burze poklesem o 2,08 procenta, v Tokiu o 2,63 procenta. V Tokiu kleslo euro na nejnižší úroveň za poslední tři měsíce. Vedle nejistoty v Řecku trhy sledují i vývoj ve Francii, kde nově zvolený socialistický prezident François Hollande chce vedle rozpočtových škrtů klást důraz na podporu růstu.
Jaký bude osud reforem?
Antonis Samaras (Nová demokracie):
„Jsme připraveni přijmout odpovědnost a zformovat kabinet národní spásy se dvěma úkoly: udržet se v eurozóně a znovu vyjednávat o podobě úsporných opatření tak, aby byl zajištěn rozvoj naší společnosti.“
Osud reforem, které zatím drží při životě jen dosavadní koalice, není vůbec jasný. Alarmující pak je úspěch neonacistů. Právě rozmanitost soupeřů ale paradoxně může pomoci současné vládě. Některé menší strany, například komunisté, se už nechaly slyšet, že s ostatními do koalice nepůjdou.
Za poslední tři roky přišli Řekové v průměru o čtvrtinu příjmů, nezaměstnanost se zdvojnásobila, hospodářství se zcvrklo o celou pětinu. Vyšší daně leccos prodražily. Třeba benzin stával kolem eura, teď skoro dvě. Účet platí velké strany: Z politických obrů se stali trpaslíci. Socialisté i konzervativci získali dohromady méně hlasů, než dříve míval každý z nich. Nová demokracie zvítězila s pachutí porážky. „Evropští lídři a hlavně paní Merkelová musí pochopit, že politika úspor utrpěla velikou porážku,“ prohlásil lídr radikální levice Tsipras.