Stuttgart - Bývalá členka německé teroristické organizace Frakce Rudé armády (RAF) Verena Beckerová dnes před soudem odmítla jakýkoli podíl na vraždě vrchního státního zástupce Siegfrieda Bubacka a jeho dvou společníků v roce 1977. V západoněmeckém Karlsruhe, kde k vraždě došlo, do svého zatčení v květnu téhož roku podle svých slov dokonce nikdy nebyla. Tvrdí, že v době atentátu byla na Blízkém východě a do Evropy odcestovala až den poté. Nezúčastnila se prý ani jeho naplánování. Za podíl na vraždě poslal soud v minulosti na doživotí do vězení jiné členy takzvané druhé generace ultralevicové RAF Knuta Folkertse, Christiana Klara a Brigitte Mohnhauptovou.
Bývalá teroristka RAF odmítá podíl na 35 let staré vraždě
„Ve všech příspěvcích a článcích, které jsem od vás četla, chcete vědět, kdo zabil vašeho otce. Na tuto otázku vám nedokážu odpovědět, neboť jsem u toho nebyla,“ řekla 59letá Beckerová během své výpovědi Michaelu Bubackovi, synovi zavražděného, který v procesu vystupuje jako vedlejší žalobce. Na základě výpovědí svědků se totiž domnívá, že střelkyní byla právě Beckerová. Ze zadního sedadla motocyklu totiž pálila osoba s drobnou postavou o hlavu menší než řidič, což podle Michaela Bubacka odpovídá obžalované. Prokuratura ji ale za střelkyni nepovažuje.
Atentát spáchaly 7. dubna 1977 v Karlsruhe dva lidé s přilbami na hlavě, které na motocyklu projely kolem stojícího Bubackova auta. Dosud se ale nepodařilo zjistit, kdo to byl. Bubackovi mladšímu se podařilo přimět úřady, aby v roce 2010 proces znovu otevřely. Svou roli v tom sehrály i nové stopy objevené pomocí testů DNA, které ukazují na zapojení Beckerové. Její DNA nalezla policie v dopise, v němž se RAF přihlásila k odpovědnosti za Bubackovu vraždu.
Frakce Rudé armády (RAF) vznikla v západním Německu ze studentského hnutí konce 60. let. Levicově orientovaným mladíkům byla původně trnem v oku hlavně válka Spojených států ve Vietnamu, později se ale obrátili proti „domácímu nepříteli“. Vyčítali společnosti prohnilost, především proto, že ve vysokých funkcích v západním Německu byla tehdy řada bývalých nacistů. Skupina se stále více radikalizovala. První generace RAF, původně známé jako Skupina Baader-Meinhofová, pak začala pro svůj boj používat pumové a žhářské útoky, sabotáže, únosy a vraždy. Obětí více než třicítky vražd byly německé politické a hospodářské špičky. Nejznámější z nich je šéf svazu zaměstnavatelů Hanns Martin Schleyer, tou poslední byl v roce 1991 šéf úřadu pro privatizaci majetku bývalé NDR Detlev Karsten Rohwedder. Koncem 90. let oznámila poslední - třetí - generace RAF ukončení činnosti organizace.
Pokud soud uzná Beckerovou vinnou, hrozí jí doživotní vězení. Za svou teroristickou činnost byla již jednou na doživotí odsouzena v roce 1977. O 12 let později jí ale tehdejší prezident Richard von Weizsäcker udělil milost. Tento trest se však netýkal vraždy v Karlsruhe, nýbrž střelby v jihoněmeckém Singenu měsíc po atentátu. Tehdy čtyřiadvacetiletá Beckerová se při zatýkání bránila stejnou zbraní, kterou byl zastřelen Buback, ale ani to tehdejší vyšetřovatele nepřimělo k tomu, aby ji obvinili z podílu na jeho vraždě.