Washington - Válka proti terorismu stála už podle některých odhadů Američany v přepočtu přes 77,6 bilionu korun – tedy zhruba stejně jako druhá světová válka. Vedle peněz ale boje stojí i lidské životy: ve vojenských operacích v Iráku, Afghánistánu a dalších zemích zahynulo odhadem na čtvrt milionu lidí, dalších osm milionů válka vyhnala z domovů.
Jedenáctiletá válka s terorem stála už USA stejně jako druhá světová
Jak poznamenává politolog z Metropolitní univerzity Oldřich Bureš, válku proti terorismu vedou pouze USA, zatímco ostatní západní státy to nepovažují za příliš vhodné. Terorismus totiž lze vnímat jako taktiku boje, proti níž je jen velmi obtížné vést válku. Totálně zatím v tomto ohledu selhává prevence.
Válku proti terorismu vyhlásil prezident George W. Bush v reakci na útoky al-Káidy z 11. září 2001. Americkým útokem na Taliban v Afghánistánu začala série vojenských a zpravodajských operací, které měly zničit hlavní centra teroristů po celém světě. Operace Trvalá svoboda začala bombardováním Afghánistánu a dobytím Kábulu. Postupně zasáhla několik zemí Blízkého Východu a Střední Asie a později i africké státy. K Trvalé svobodě pak přibyly další vojenské operace. Spojené státy následně upravily i své zákony. Kontroverzní Patriot Act okamžitě zasáhl svobody a občanský život Američanů. Na oplátku měl přinést třeba vyšší bezpečnost na letištích, mnozí to ale považují spíš za šikanu. Bezpečnostním složkám navíc povoluje do té doby nezákonné akce, jako třeba prohledávání nemovitostí bez vědomí majitele, odposlechy a monitorování uživatelů internetu. Novela zákona má platit až do roku 2015.
GALERIE
Útok na New York a Washington
„Bezpečnostní opatření ze samé podstaty, svou nastavenou šíří, nejsou dostatečně cílená, proto by se dalo říct, že jsou kontraproduktivní. Samozřejmě to pak z hlediska občanů a z hlediska širší debaty vede k otázkám, zda už příliš neomezují lidské svobody, a tím pádem zda teroristé de facto nevyhrávají už tím, že mění náš styl života,“ konstatuje Bureš. Klade si také otázku, zda loňské zabití Usámy bin Ládina nebo destrukce celé al-Káidy coby centralizované teroristické skupiny nevedla k tomu, že z ní vznikla jakási decentralizovaná struktura, network, popřípadě ideologie. Vést boj proti ideologii je podle něj ještě těžší než proti hierarchické teroristické skupině.
Bruce Riedel, bývalý pracovník CIA:
„Al-Káida je velmi přizpůsobivá a učenlivá. Umí se učit ze svých předchozích chyb.“
Největším nebezpečím je AQAP
Nejnebezpečnější je nyní pro Spojené státy určitě al-Káida na Arabském poloostrově (AQAP), protože kontroluje velké území, po němž se může svobodně pohybovat. To dokazuje i nedávný případ sebevražedného atentátníka, který měl vyhodit do vzduchu letadlo letící do USA. Ve skutečnosti ale byl britským tajným agentem saúdskoarabského původu a bombu odevzdal CIA. Prozradil také úkryt šéfa AQAP Fahda Kúsy, hledaného za útok na americký torpédoborec USS Cole před 12 lety. Kúsa byl následně zabit v Jemenu při útoku bezpilotního letadla.
Ibrahim Hassan al-Asiri a Fahd Kúsá
„Z tohoto útoku je jasné, že naše země musí zůstat ostražitá a sledovat ty, kteří nás chtějí napadnout,“ prohlásil americký ministr obrany Leon Panetta. Jemenská al-Káida chtěla atentát provést stejným způsobem jako neúspěšný vánoční pokus z roku 2009, tedy pomocí výbušniny, kterou by atentátník pronesl na palubu ve spodním prádle. Sofistikovaný výbušný systém nyní zkoumají odborníci FBI. Detektor kovu by ho nezachytil, celotělový scanner možná. Bomba nese rukopis Ibrahima Hassana al-Asiriho – pyrotechnického odborníka jemenské al-Káidy.
Jemenská al-Káida je zkrátka na vzestupu - využila měsíce politické nestability a na jihu země si může dělat, co chce. „Boj s teroristy z al-Kaidy neskončí, dokud každý kousek země, každá vesnice nebude svobodná a dokud se lidé, kteří před boji uprchli, nevrátí bezpečně domů,“ prohlásil jemenský premiér Abdar Rabbú Mansúr Hadí. Jeho chudá země má ale svých problémů víc než dost, Pentagon tam proto po roce znova posílá vojenské specialisty na výcvik, kteří mají místním pomoct udržet al-Káidu na uzdě.
Al-Káida na arabském poloostrově zřejmě nemá víc než pár stovek členů a útoky na mezinárodní úrovni je schopné plánovat jen její tvrdé jádro. Jinde je na tom al-Káida rok po smrti svého vůdce Usámy bin Ládina ještě hůř. Podle Pentagonu sice zůstává hrozbou, už roky ale silně na Západ neudeřila.
Válka proti teroru (zdroj: ČT24)
V Afghánistánu se spojenci snaží bojovat s al-Káidou a Talibanem vlastními silami. Na sousední Pákistán tlačí, aby v boji s terorismem přidal. Pákistán ale s velkou nelibostí sleduje přeshraniční výpady amerických bezpilotních letounů, které sledují teroristy operující v Afghánistánu. Washingtonu nezapomněl ani loňskou neohlášenou razii v Abbottabádu, při níž Američané zabili bin Ládina.