Švejnar: Byl bych prezident sjednocující, nikoli polarizující

Po Janě Bobošíkové a Miloši Zemanovi je Jan Švejnar již třetí případný kandidát na prezidenta republiky, který má s bojem o Hrad osobní zkušenost - v poslední prezidentské volbě v roce 2008 neúspěšně kandidoval proti Václavu Klausovi. Ačkoli prezidentskou kandidaturu v přímé volbě dosud formálně neoznámil, do volebního klání vstoupil minimálně prostřednictvím průzkumů veřejného mínění. Ty totiž Janu Švejnarovi přisuzují mezi veřejností druhou největší podporu, a za současného rozložení sil by tak postoupil i do druhého kola prezidentské volby. Co voličům nabídne?

S oficiálním oznámením kandidatury čeká Švejnar do chvíle, než bude schválen prováděcí zákon, čili jakýsi jízdní řád k hlasování o budoucí hlavě státu. Argumentuje tím, že dokud nebude znát konkrétní pravidla volby, „na závod“ se stavět nechce. „Pečlivé promýšlení a příprava je něco úplně jiného než váhání,“ uvedl Švejnar v nedávném rozhovoru pro server iDnes.cz a dodal, že bezprostředně po oznámení kandidatury hodlá vyjet do krajů a měst. Zde by chtěl vedle voličské přízně (o její síle ostatně hovoří i většina posledních průzkumů, podle kterých je po Janu Fischerovi druhým nejpreferovanějším kandidátem) sehnat především 50 000 občanských podpisů, které jsou potřeba pro to, aby se mohl o křeslo prezidenta republiky ucházet.

Alternativa, kterou představuje podpora mezi zákonodárci, se totiž momentálně jeví jako nejasná. Ačkoli Švejnar dlouhodobě spolupracuje se sociální demokracií a byl také jejím kandidátem před čtyřmi lety, na začátku května kandidaturu v jejích barvách odmítl. Pro voliče je totiž v čase nedůvěry v politiku atraktivnější jako nestranický kandidát. Ostatně, sám argumentuje tím, že stranickou příslušnost nebo provázanost s určitou politickou stranou chápe jako omezení. „Tím, že jsem nezávislý, že jsem nikdy nebyl členem politické strany, dávám občanům punc nezávislosti, kdy člověk může jednat v zájmu společnosti a ne v zájmu nějaké vlivové skupiny,“ konstatoval v již zmíněném rozhovoru.

Zůstává Švejnar „antiklausem“?

Skutečnost, že o Pražský hrad bude zřejmě usilovat už podruhé, chápe Švejnar jako výhodu a znamení pro voliče, že o svém zájmu vést Českou republiku nezačal přemýšlet „teprve dnes“. Účasti na volbě hlavy státu v roce 2008 odpovídá i Švejnarova současná nabídka; ekonom a akademik z univerzity v Michiganu chce využít koncept, se kterým vystoupil ve Španělském sále už v roce 2008.

„Vzpomeňte si, před čtyřmi lety jsem ve svém projevu při volbě prezidenta prohlásil, že bych byl prezidentem sjednocujícím, nikoli polarizujícím. Nabídl jsem společný projekt: vrátit politice úctu v očích občanů, vrátit lidem víru ve smysl politiky,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro Právo s tím, že s tímtéž chce vystoupit před veřejnost i v případné kandidatuře pro příští rok. Ve Švejnarově politickém projevu tak zřetelně zůstává vymezování se vůči současnému prezidentu Václavu Klausovi, jako by setrvával v úloze „antiklause“, kterou mu část médií a politické scény přisoudila již před minulou volbou.

Mezi známými jmény usilujícími o Pražský hrad je Švejnar vůbec nejvýraznější kritik současného prezidenta a tuto pozici umocňuje i jeho profesní zaměření ekonoma. Hlavě státu vytýká podobu transformace české ekonomiky po roce 1989, kritizuje také jeho působení ve veřejném prostoru; Klause označil za „tu destruktivního provokatéra, tu směšného všeználka“. V případě, že by se stal Švejnar prezidentem, odmítá hrát politické a mocenské hry, stejně tak nechce fungovat jako konkurent vlády. Hlava státu má podle něj držet úlohu lídra dobře sehraného týmu.

Švejnar by také dobrovolně přistoupil k omezení prezidentských pravomocí. Prezidentské milosti hodlá konzultovat s ministrem spravedlnosti, s představiteli a odborníky by probíral obsazení Bankovní rady ČNB i jmenování soudců. Dosud je rozhodování v těchto záležitostech výsostným právem prezidenta.

Hlavní úlohu hlavy státu pak Švejnar spatřuje v tom, navrátit Česku ztracenou prestiž a mezinárodní uznání. V rozhovorech i na diskusích se opakovaně odvolává na úspěch meziválečného Československa.

Jan Švejnar
Zdroj: Stanislav Peška/ČTK

Hospodářská krize? Raději americká než evropská cesta

Spolupráce se sociální demokracií a inklinace ke středo-levicovým postojům se u Švejnara projevuje i v názorech na ekonomickou situaci. Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) i Ekonomické rady Asociace krajů vytýká kabinetu Petra Nečase řadu ekonomických opatření. Česko by podle něj mělo znovu nalézt určitou míru daňové progrese, Švejnar odmítá také snižování důchodů; důraz klade na společenskou solidaritu.

V diskusní aréně ČSSD, která proběhla počátkem května v Ústí nad Labem, upozornil na to, že „procházíme druhým nejtěžším obdobím od třicátých let“. Český boj s krizí je ovšem podle něj nutné vnímat v celoevropském kontextu; podle Švejnara se Evropská unie zejména kvůli Německu nevyrovnala s hospodářskou krizí tak dobře jako Spojené státy. Namísto toho, aby země sedmadvacítky včetně Česka výdaje omezovaly v dlouhodobém horizontu a v době krize šly cestou okamžitého finančního stimulu, zvolily finanční škrty, které ale hospodářství nakonec ochromily.

Švejnar proto navrhuje najít systém, který by krátkodobě národní hospodářství podpořil a v dlouhodobém horizontu zavedl určitou restrikci. Česku dává větší manévrovací prostor ve vyrovnávání se s krizí skutečnost, že ČR je šestá nejméně zadlužená země Unie. Prioritou by podle něj měla být dlouhodobá investice do vzdělání a infrastruktury; druhá zmíněná by totiž podpořila stavebnictví, jednu z oblastí, které krize poškodila nejvíce.

Navzdory kritice toho, jak se EU vyrovnává s krizí, si ovšem pro ČR jinou budoucnost než tu evropskou nedokáže představit. Argumentuje především hospodářskou provázaností české, převážně exportní ekonomiky s dalšími zeměmi EU a především pak s Německem. Logickým krokem by podle něj bylo po odeznění současné dluhové krize znovu začít uvažovat o vstupu do eurozóny. Podle Švejnara by dokonce bylo pro Česko ekonomicky výhodnější být členy měnové unie i v současnosti. Země by také měla usilovat o to, stát se členem pevného unijního jádra – pokud v něm zůstane Berlín. „Z politického hlediska je navíc členství v eurozóně nejlepší pojistkou proti tomu, abychom se v rámci Evropské unie neocitli na vedlejší koleji,“ argumentuje.

Výroky, které stojí za pozornost:

  • „Jsem Čech, narodil jsem se zde a vyrůstal jsem zde. V sedmnácti letech jsem šel do exilu, ale od roku 1990 zde soustavně působím a platím zde daně, pracuji zde a vychoval jsem tady generace mladých ekonomů včetně (Miroslava) Singra, který je dnes guvernérem ČNB,“ reaguje na výhrady k dvojímu (českému a americkému) státnímu občanství.
  • „Václav Klaus nás ale už v devadesátých letech zavedl do recese, byli jsme jediná země v regionu, která v druhé polovině devadesátých let šla do recese. Od té doby máme rok co rok příjmy, které jsou o deset až dvacet procent nižší, než by mohly být. Jeho působení je prostě více negativní než pozitivní,“ okomentoval ekonomickou úlohu Václava Klause v rozhovoru pro iDnes.cz.
  • „Krize vystavila Evropskou unii tvrdému tlaku, odhalila slabá místa integrace. Ale naprosto nic nezměnila na skutečnosti, kterou dlouhodobě zdůrazňuji a která byla leitmotivem mé prezidentské kandidatury v roce 2008: integrující se Evropa je optimálním prostředím pro naši národní seberealizaci,“ uvedl v rozhovoru pro Právo.
  • „Byli jsme mezi válkami vyspělým a demokratickým státem, byli jsme něco, na co jsme mohli být hrdí, a není důvod, abychom toho nedocílili znovu,“ načrtnul svou vizi české budoucnosti.

Jan Švejnar (nar. 2. října 1952) po emigraci v roce 1970 vystudoval ekonomii na Cornwellu, titul Ph.D. získal na Princetonu. V současnosti působí jako profesor ekonomie, obchodu a hospodářské politiky na Michiganské univerzitě, je profesorem a zakládajícím ředitelem Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.

V roce 1991 založil na Karlově univerzitě CERGE (Center for Economic Research and Graduate Education - Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium), kde dodnes působí jako předseda výkonného a dozorčího výboru a hostující profesor. Stojí v čele Ekonomické rady Asociace krajů, je členem NERVu.

Jan Švejnar je vdovec, z manželství s Katherine Terellovou má syna a dceru.

Jan Švejnar
Zdroj: ČT24
Vydáno pod