Káhira - V prezidentských volbách v Egyptě, které se konají během dneška a zítřka, se utká dvanáct kandidátů. Právník Muhammad Fauzí Ísá, bývalý policista a kandidát liberální Demokratické generační strany, se kandidatury vzdal 16. května s tím, že podporuje Amra Músu. O post hlavy státu se nakonec uchází i expremiér Ahmad Šafík. Volební komise mu povolila kandidaturu i přesto, že vláda prosadila zákon, který zakazuje představitelům bývalého režimu ucházet se o post hlavy státu. Kvůli vyloučení kandidátů z prezidentských voleb a proti násilí na demonstrantech vyšly začátkem května do ulic Káhiry tisíce lidí. Oficiální výsledky voleb jsou očekávány 29. května. Egyptský deník Al-Ahrám napsal, že podle většiny odhadů dnes k volbám zamíří až tři čtvrtiny z asi 53 milionů voličů, tedy asi 40 milionů lidí. Na řadě míst stály ve frontách před volebními místnostmi tisíce voličů.
Egypt volí Mubarakova nástupce, k volbám míří až tři čtvrtiny voličů
Volební komise původně Šafíkovu kandidaturu odmítla. Ten se ale proti tomu odvolal a komise posléze kandidaturu obnovila. Zákon zakazující kandidaturu vrcholných funkcionářů bývalého režimu totiž pravděpodobně odporuje ústavě. O prezidentskou funkci se podle něj nesmí ucházet prezidenti, viceprezidenti nebo premiéři z dob Mubarakovy éry. Do voleb se tak hlásilo 23 uchazečů, deset jich ale komise vyškrtla.
Pro zemi faraónů a despotických prezidentů má být dnešek tečkou za minulostí. Svobodné volby požadovaly na náměstích tisíce lidí celé měsíce a očekávání jsou obrovská. „Osmdesát let jsme nic podobného nezažili. Egypťané jsou samozřejmě šťastní,“ prohlásil obyvatel Káhiry Mohsen Hassanen. Egyptští voliči ale stále nevědí, jaké bude mít jejich nový prezident pravomoci. Země totiž ani patnáct měsíců po svržení Husního Mubaraka nemá novou ústavu.
Průběh kampaně přinesl mnoho nového
Egypťané mohli poprvé sledovat kandidáty při televizní debatě v americkém stylu. Noviny přinášely rozhovory, agentury zase průzkumy voličských nálad. Média mluví o bitvě, kterou svedou náboženští konzervativci s těmi, kdo získali politické ostruhy už za svrženého prezidenta Mubaraka. „Potřebujeme někoho, kdo přinese stabilitu a bude zároveň naslouchat lidem. Zajistí jim důstojnost, chléb, sociální spravedlnost, svobodu a demokracii - skutečnou demokracii,“ konstatovala novinářka Šáhira Amínová.
Farída, obyvatelka Káhiry:
„Mám strach z prvních egyptských voleb, i když bych měla být ráda. Bojím se, že hlasování dopadne ve prospěch určitých náboženských skupin, které mohou Egypt změnit v zemi, jako je Afghánistán.“
Egyptu vládne od loňského svržení prezidenta Husního Mubaraka armáda, která slibuje, že jakmile bude zvolena nová hlava státu, předá moc do rukou civilní vlády.
Egyptští voliči v zahraničí odevzdávali hlasy ve 33 zemích na celém světě. Nejvíc voličů si získal Muhammad Mursí se 106 252 hlasy. Velký náskok má před umírněným islamistou Abdal Munajnem Abúl Futúhem, pro kterého se vyslovilo 77 499 hlasujících. Na třetím místě je arabský nacionalista Hamdín Sabbáhí, za ním bývalý ministr zahraničí Amr Muhammad Músá.
Mursí vděčí za své vedení především Egypťanům v Saúdské Arábii, kde žije největší egyptská komunita v zahraničí. Tam získal přes 65 procent svých dosavadních hlasů.
Kandidát Muslimského bratrstva Mursí a jeho rival, nezávislý liberál Abúl Futúh, hlasovali ve škole v káhirské čtvrti Nasr. Na možnost vhodit svůj hlas tu prý čekalo na 5 000 lidí. Bývalý šéf Ligy arabských států Músá se vydal k volbám v přepychové káhirské čtvrti Nová Káhira. Před volební místností tu stálo asi tisíc lidí. Músá podle stejného zdroje trval na tom, že frontu vystojí s nimi. S médii ale prý hovořit odmítl, aby neporušil nařízení ústřední volební komise týkající se ukončení volební kampaně. Klid podle deníku na rozdíl od Káhiry panoval v provincii Kená asi 600 kilometrů od Káhiry, kde prý lidé s hlasováním většinou čekají na odpoledne, až opadne úporné vedro.
Volební místnosti se dnes uzavřou ve 20:00 středoevropského času. Ve čtvrtek bude první kolo hlasování pokračovat, přímý vítěz z něj ale pravděpodobně nevzejde. V takovém případě se bude konat druhé kolo mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty 16. a 17. června a vítěz voleb bude oznámen 21. června.
Hlavní kandidáti:
Abdal Munajn Abúl Futúh (60) - lékař a umírněný islamista, který byl loni vyloučen z islamistického Muslimského bratrstva za to, že oznámil kandidaturu v prezidentských volbách. V rámci bratrstva byl Abúl Futúh řazen mezi reformátory, kteří oponovali konzervativnímu vedení seskupení, v letech 1987-2009 byl členem výkonného výboru bratrstva. Je populární mezi mladými, proreformníni členy bratrstva, jehož členem byl od 70. let. Poprvé byl zatčen v roce 1981 při tažení proti islamistům, v letech 1996 až 2001 strávil ve vězení pět let. Káhirský rodák vystudoval na Káhirské univerzitě medicínu a poté působil v odborářském Svazu egyptských lékařů, kterému nyní předsedá. Izrael považuje za rasistický stát a hodlá revidovat egyptsko-izraelskou mírovou smlouvu, zabití šéfa al-Káidy Usámy bin Ládina americkými silami charakterizuje jako „státní terorismus“.
Amr Muhammad Músá (75) - bývalý ministr zahraničí a exšéf Ligy arabských států (LAS). Jeden z nejpopulárnějších politiků Mubarakovy éry byl šéfem diplomacie deset let do roku 2001, kdy se stal na dalších deset let šéfem LAS. Popularitu v Egyptě mu zajišťovala zejména častá kritika Izraele. Káhirský rodák působil od 60. let v diplomatických službách různě po světě, koncem 80. let byl velvyslancem v OSN. V očích příznivců si Músá, který byl s Mubarakem v červenci 1994 na oficiální návštěvě ČR, získal reputaci svými častými půtkami a nesouhlasem s některými Mubarakovými návrhy. Také hodlá revidovat egyptsko-izraelskou mírovou smlouvu a izraelskou politiku vůči Palestincům považuje za egyptskou „otázku národní bezpečnosti“.
Muhammad Mursí (60) - šéf Strany svobody a spravedlnosti (FJP), kterou loni v dubnu založilo islamistické Muslimské bratrstvo. V hlasování nahradil jednoho z předáků bratrstva Chajráta Šatira, který byl z voleb vyřazen. Pod Mursího vedením vyhrála FJP jasně parlamentní volby v listopadu 2011 až lednu 2012 se ziskem 46 procent hlasů. Rodák z malé vesnice Adua v nilské deltě vystudoval inženýrství na Káhirské univerzitě, v roce 1982 získal doktorát na Jižní kalifornské univerzitě v USA. V USA pracoval do roku 1985, poté se vrátil na univerzitu do Egypta. Mursí byl dříve členem výkonného výboru bratrstva a v letech 2000-2005 zasedal jako nezávislý v parlamentu. Vězněn byl krátce v letech 2006 a 2011.
Ahmad Šafík (70) - letecký maršál a poslední Mubarakův premiér (od ledna do března 2011). Káhirský rodák vstoupil ve svých 20 letech v roce 1961 do egyptského letectva, kde to dotáhl až na velitele leteckých sil (1996-2002) s hodností leteckého maršála. Poté působil až do loňska jako ministr civilního letectví.
Ostatní kandidáti (abecedně):
Chálid Alí - právník a bojovník za lidská práva a proti korupci
Abdalláh Ašal - kandidát salafistické strany Asalá (Autenticita) a bývalý pracovník ministerstva zahraničí
Muhammad Sálim Ava - umírněný islamistický intelektuál, bývalý šéf Mezinárodního svazu muslimských učenců, islámské právo studoval i v Londýně, je respektovanou osobností
Híšám Bastavísí - soudce, kandidát levicové Národní pokrokové unionistické strany (též Strana Tagammu)
Mahmúd Husam Galál - nezávislý kandidát, šéf Strany začátku
Abú Izz Harírí - poslanec za koalici Revoluce pokračuje a kandidát nově založené Strany socialistického lidového sdružení
Husam Chajralláh - kandidát Demokratické mírové strany Hamdín Sabbáhí - šéf malé levicové Strany důstojnosti, dříve byl členem opozičního hnutí Dost (Kifája) proti dřívějšímu prezidentovi Mubarakovi
Volebními favority jsou 16 měsíců po svržení Husního Mubaraka vedle islamistů paradoxně právě prominenti bývalého režimu. Ještě než bude známo jméno první svobodně zvolené hlavy státu za pět tisíc let historie země, si ale nejspíš vyslechne verdikt bývalý egyptský vládce. Trest pro Mubaraka má soud vynést 2. června.