Chicago – Na summitu NATO v Chicagu český prezident Václav Klaus řekl, že Česká republika je připravena adekvátně se podílet na financování afghánské armády. Podle prezidenta bude jakákoliv pomoc nižší než náklady na současnou českou vojenskou přítomnost v zemi. Spojené státy žádají, aby se západní země podílely na financování afghánských ozbrojených sil po odchodu spojeneckých vojsk v roce 2014, chtějí na to asi 4 miliardy dolarů ročně. Aliance dnes na summitu v Chicagu potvrdila záměr předat do poloviny roku 2013 odpovědnost za bezpečnost Afghánistánu místním silám a stáhnout do konce roku 2014 ze země 130 tisíc vojáků.
Česko je připravené podílet se na financování afghánské armády
Česko by se mohlo na financování afghánské armády podílet zhruba asi 20 miliony korun ročně. Hlavní finanční zátěž ponesou USA. Británie a Austrálie přislíbily po 100 milionech dolarů, Německo pak dvakrát tolik.
Podle Klause většina států na summitu rovněž řeší otázku, jak splnit své závazky a vyrovnat se přitom s nutností v době recese šetřit. „Všichni jsou si vědomi toho, že zkrácené rozpočty jsou velikým problémem. Zejména často se tam vznášela otázka, aby opuštění Afghánistánu nebylo jenom výsledkem snahy potěšit své vlastní voliče doma,“ řekl Klaus.
Americký prezident Barack Obama:
„Svět má velký zájem na stabilním, bezpečném Afghánistánu, který nebude zdrojem útoku na další státy.“
V Afghánistánu pod vedením Severoatlantické aliance působí 130 tisíc vojáků. Naprostou většinu z nich tvoří Američané, kterých je v zemi 90 tisíc, druhým největším kontingentem je ten britský. Mise v Afghánistánu se účastní i Česko, které do země vyslalo přes 600 vojáků. NATO plánuje, že do konce roku 2014 opustí Afghánistán celá mezinárodní koalice.
David Cameron a Barack Obama
Šéf NATO Anders Fogh Rasmussen potvrdil na tiskové konferenci na summitu NATO plán stahování aliančních jednotek z Afghánistánu. „Ke konci roku 2014 se afghánské síly ujmou plné zodpovědnosti za bezpečnost na celém území Afghánistánu. Ke konci roku 2014 bude operace ISAF ukončena a bojová mise v této zemi skončí.“
Summit NATO v Chicagu
Podle Obamy v příštím roce, tedy rok před plánovaným odchodem z Afghánistánu, by měli spojenci převzít pouze podpůrnou roli. Prezident konstatoval, že předání bezpečnostních úkolů afghánským složkám v roce 2013 je „dosažitelný úkol“.
Afghánské jednotky podle amerického prezidenta v současnosti mají odpovědnost za spravování 75 procent území země. Postupně do konce roku 2014 by pak měly spravovat celé území. „Ovšem afghánské jednotky v tom nemůžou být samy. I když naše přítomnost se bude umenšovat, budeme jim poskytovat podporu, budeme je cvičit a budeme poskytovat poradenství a budeme svým afghánským partnerům také asistovat,“ prohlásil Rasmussen.
V roce 2014 se tedy těžiště aktivity NATO v Afghánistánu přesune k výcviku a na činnost poradců. „Nepůjde o bojovou misi,“ uvádí se v aliančním komuniké.
GALERIE
videogallery_230637
Kudy domů?
NATO se teď bude soustředit na to, jak navrátit své jednotky bezpečně domů, vyjednat musí tranzitní cesty. Naděje se údajně upírají na středoasijský Uzbekistán, který by měl povolit „zpětný tranzit“ zásob NATO z Afghánistánu. V minulosti přitom USA spoléhaly v této věci na Kyrgyzstán, kde řadu let funguje letecké tranzitní centrum. Kyrgyzská vláda ho chce ale během roku 2014 zrušit. Další nadějí je pak i Pákistán, jenže ten tranzitní trasy zablokoval na protest proti incidentu, kdy americké letectvo nedopatřením usmrtilo 24 pákistánských vojáků.
Dnešní protesty bez incidentů
I dnes se v Chicagu protestovalo, demonstrace namířené proti summitu Severoatlantické aliance se ovšem v pondělí obešly bez incidentů Několik stovek protiválečných aktivistů uspořádalo průvod k sídlu americké společnost Boeing, která je jedním z hlavních výrobců vojenské letecké techniky v USA. Žádali zastavení veškerých vojenských operací ve světě, a vyzývali k odzbrojení. Ke srážkám s policií se demonstranti neodhodlali.