AI: Svět loni promrhal šanci na změnu

Londýn - V roce 2011 byla promarněna velká šance na změnu, kterou vytvořili svými protesty lidé z celého světa toužící po svobodě. Ve své výroční zprávě to uvádí mezinárodní organizace pro ochranu lidských práv Amnesty International (AI). V částech věnovaných situaci v Česku a na Slovensku organizace tradičně kritizuje situaci Romů a růst extremismu.

Podle generálního tajemníka AI Salila Shettyho finanční zájmy různých zemí dostaly přednost před lidskými právy a vládám šlo hlavně o udržení vlivu na Blízkém východě a v severní Africe. Organizace také kritizuje Radu bezpečnosti OSN za nečinnost ohledně situace v Sýrii, kde podle AI panují podezření ze spáchání zločinů proti lidskosti. „Postoj některých členů Rady bezpečnosti, kteří chrání Sýrii za každou cenu, ponechává odpovědnost za tyto zločiny nepostižitelnou a je zradou syrského lidu,“ uvedl Shetty.

Amnesty dále konstatuje, že v 93 zemích docházelo k porušování svobody slova. V zemích bývalého Sovětského svazu či v Latinské Americe jsou podle ní zastrašováni obhájci lidských práv a novináři. V Asii země omezují užívání internetu, aby umlčely kritiky.

Zemím Evropské unie organizace vyčítá postup vůči nelegálním přistěhovalcům. Unie se podle AI nesnažila předcházet úmrtím imigrantů, kteří se plavili přes Středozemní moře, ale namísto toho se spíš snažila tyto lodě vracet do Afriky. Organizace také kritizuje deportace přistěhovalců z evropských zemí do Tuniska či do Libye.

Salil Shetty, generální tajemník Amnesty International:

„V roce 2011 jsme viděli po celém světě, že to byli lidé - obyčejní lidé - požadující po svých vůdcích práva, spravedlnost, zodpovědnost a důstojnost. Vzkaz těch, kdo stáli tváří v tvář kulkám, bití a tankům byl jasný: nic už nebude takové, jako bylo. (…) Komerční a vojenské zájmy Ruska a Číny, které vyústily v zablokování rezoluce ve prospěch Sýrie a syrského lidu – takové využívání práva veta musí skončit. Podobně se chovaly Spojené státy, aby ochránily své zájmy v Egyptě a stejně tak Francouzi v Tunisku. Když dochází k hrubému porušování lidských práv, členové Rady bezpečnosti by neměli mít možnost použít právo veta. A pokud ano, měli by velice jasně vysvětlit, proč to dělají.“

Lidskoprávní organizace podrobila kritice i takzvané rostoucí velmoci, jako jsou Indie, Brazílie nebo Jihoafrická republika. Prý příliš často mlčí, a proto na ně padá díl viny. Testem odhodlání bude podle Amnesty červencové jednání OSN. Na řadu přijde nová dohoda o omezení obchodu se zbraněmi. Ukáže, jestli přednost dostanou lidská práva, nebo byznys.

Uplynulý rok nicméně podle AI přinesl i dobré zprávy. V první řadě organizace uvádí potvrzení trendu rušení trestu smrti. V roce 2011 se popravovalo ve 20 ze 198 států světa, což je proti roku 2001 pokles o třetinu. AI také kladně hodnotí zadržení bosenskosrbského generála Ratka Mladiče, kterému se připisuje odpovědnost za vraždu 8 000 muslimských mužů a chlapců ve Srebrenici v roce 1995. Rovněž oceňuje změnu situace v Barmě, kde vláda propustila 300 politických vězňů a umožnila disidentce a nositelce Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij kandidovat ve volbách.

AI kritizuje segregaci dětí v českém školství a růst extremismu

Za bohatý na události, ale chudý na výsledky označuje AI uplynulý rok v České republice. Z její zprávy dále vyplývá, že česká vláda neřeší dostatečně segregaci romských dětí ve vzdělávání, v Česku roste extremismus a přistěhovalci se v zemi dostávají do komplikovanějšího postavení. AI poukazuje na přetrvávající nezájem většiny členů vlády o lidská práva a rasistickou a protiromskou rétoriku hlavních politických stran na národní i lokální úrovni. Vítá naopak jmenování zmocněnkyně pro lidská práva, očekává však výraznější aktivitu jejího úřadu.

„Rok 2011 byl z hlediska lidských práv v ČR poměrně vyhrocený. Došlo k eskalaci napjaté situace mezi romskými a neromskými obyvateli na severu Čech, byla téměř zastavena činnost vlády v oblasti inkluzivního vzdělávání a s velkým ohlasem se konala první Prague Pride v Praze. Všechny tyto události nedonutily vládu přijmout koncepční řešení dlouhodobých problémů. Lidská práva zůstala na okraji zájmu politických elit,“ řekl ředitel české pobočky AI Mark Martin.

Výroční zpráva AI (zdroj: ČT24)

V roce 2011 se uskutečnila řada protiromských protestů, zejména ve městech Nový Bydžov, Nový Bor, Rumburk, Varnsdorf a Šluknov. V reakci na napjatou situaci mezi romskými a neromskými obyvateli se někteří politici uchylovali k rasistickým prohlášením. To uvítali představitelé Dělnické strany sociální spravedlnosti, kteří následně na demonstraci v Novém Bydžově napadli tři Romy. V srpnu uspořádali na severu Čech několik protestů, které vyústili v násilí. AI uvítala prohlášení českého prezidenta i policie, kteří protiromské násilí odsoudili a zřídili speciální pořádkovou jednotku policie. AI kladně hodnotí také potvrzení rozsudku krajského soudu v Ostravě odsuzující žháře z Vítkova z roku 2009.

Nadále se prohlubovala krize ve školství, když vláda nebyla schopna zamezit systematické a protiprávní segregaci romských dětí ve školách. Na protest rezignovalo na členství v pracovní skupině ministerstva školství kolem padesáti expertů. „Nechtěli jsme se podílet na maskování nedostatečných kroků vlády směrem k rovnému vzdělávání. Naše účast v expertní skupině by znamenala tichý souhlas,“ vysvětlil odchod expertů z řad AI Mark Martin.

AI dále upozornila na postavení přistěhovalců. Obavy panují zejména ohledně prodloužení maximální doby zadržení migrantů v detenčních centrech z šesti na 18 měsíců. Znepokojení vyvolává také případ takzvaných stromkařů kvůli možnému obchodu se zahraničními dělníky. „Policejní vyšetřování záležitosti pokračuje už druhým rokem, jeho tempo a efektivita ale dávají důvod k obavám,“ uvedl Mark Martin.