Oberhausen (Porúří) – Dvousettisícový Oberhausen žádá vystoupení z paktu stability, který oblastem někdejší NDR po znovusjednocení Německa v roce 1990 přislíbil finanční podporu od západních měst. Sám Oberhausen se jen těžko vypořádává s restrukturalizací, kterou musel projít po útlumu těžkého průmyslu, zároveň ale musí finančně přispívat městům na východě. Dnes je tak vůbec nejzadluženějším městem SRN, dluh na hlavu jednoho jeho občana představuje 9 600 eur a nezaměstnanost dosahuje dvanácti procent.
Průmyslový Oberhausen nechce dotovat NDR. Sám má málo
Problémy Oberhausenu se nedílně pojí s útlumem těžkého průmyslu v oblasti Porúří. Někdejší kolébka německého průmyslu se sice snažila transformovat v město pro turistické a nákupní aktivity, neodkázala ale nabídnout dostatek pracovních míst pro ty obyvatele, které zaměstnávala práce v průmyslu. V uplynulých letech tak město přišlo o 50 tisíc pracovních míst. Platby pro NDR pro něj v tu chvíli začaly představovat vážnou přítěž.
„Není možné, aby se města na východě oddlužovala, my jsme jim na to dávali peníze a s každým eurem se propadali hlouběji do dluhů,“ říká starosta Oberhausenu Klaus Wehling. Jeho město poslalo od roku 1991 do bývalé NDR 263 milionů eur, protože ale na podporu východního Německa samo nemělo dostatek peněz, muselo se zadlužit. Dluhy Oberhausenu dnes představují více než 50 miliard korun. Splácení úroků ročně vyjde na 2 miliardy.
Berlín a spolkové země z NDR žádost odmítají
Oberhausen proto s podporou dalších zadlužených západoněmeckých měst žádá odchod z paktu stability, který má podle legislativy platit až do roku 2019. „Máme podporu všech obcí, kterým se vede špatně,“ říká správce oberhausenské městské pokladny Apostolos Tsalastras. „Chceme dosáhnout toho, aby centrální vláda změnila svůj pohled a neposílalo se pořád jen ze západu na východ, ale tam, kde je pomoc potřeba.“ Berlín i východoněmecké spolkové země ovšem možný konec podpory odmítají.
Za pravdu Tsalastrasovu požadavku dávají i aktuální zprávy německých organizací o charakteru chudoby v SRN. Podle nich v zemi už neexistuje jasný hospodářský rozdíl mezi východem a západem - jako typický příklad východoněmeckého města zažívajícího konjunkturu je udávána durynská Jena, kde je zadlužení občanů 24krát menší než v Oberhausenu. Mezi oblasti se srovnatelnými problémy, které se stereotypně přisuzují spolkovým zemím někdejší NDR, patří i Brémy a Dortmund.
Tsalastras, který je kvůli svému řeckému původu v souvislosti se zadlužením Oberhausenu i Atén častým terčem vtipů, zároveň upozorňuje na to, že nedávné oživení, kterým prošlo německé hospodářství, zaznamenaly pouze velké spolkové země jako Bavorsko a Bádensko-Württtenbersko. Sársko nebo Severní Porýní-Vestfálsko, kde Oberhausen leží, nijak nezasáhlo.
Reportáž Evy Pláničkové (zdroj: ČT24)