Lucemburk - V Lucemburku proběhlo zasedání ministrů vnitra zemí Evropské unie. Tématem byla pravidla schengenského systému a jejich případné změny. Země EU se nakonec shodly, že nově bude možné obnovit kontroly na hranicích s takovým státem Schengenu, který dostatečně nekontroluje vnější hranici prostoru. Jednalo by se o dočasné řešení problému. Členské státy tak zároveň chtějí čelit přílivu nelegálních přistěhovalců. Opatření ale ještě musí schválit europarlament. Českou republiku na jednání zastupoval ministr Jan Kubice.
Země Schengenu budou moci obnovit kontroly na hranicích s „hříšníky“
Problémová je zejména řecko-turecká hranice
Součástí Schengenu je 26 zemí včetně Česka, které přistoupilo v prosinci 2007. Kromě členských států EU (všechny země s výjimkou Irska, Británie, Kypru a Bulharska s Rumunskem) ho tvoří ještě Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Řada zemí včetně ČR v poslední době kritizovala situaci na řecko-turecké hranici, přes kterou do Evropy proniká množství nelegálních přistěhovalců.
Atény nezajišťují dostatečnou kontrolu této hranice, přičemž přistěhovalci se pak z Řecka mohou přesouvat do bohatších evropských zemí, jako je Německo s Francií. O řešení usilovala i Evropská komise, která žádala, aby o takovém krajním a výjimečném kroku rozhodovala kvalifikovaná většina zemí EU na základě jejího doporučení.
Přistěhovalecký tábor v Řecku u řeky Evros
Kompromis odsouhlasený ministry vnitra ale dává jednotlivým zemím prostor k tomu, aby si o obnovení kontrol mohly rozhodnout samy. „Situace na řecko-turecké hranici ukazuje, že potřebujeme jasný akční mechanismus v schengenském prostoru,“ podotkla například rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová už při příjezdu na zasedání.
Novinka by znamenala, že třeba Rakousko, kam migranti míří, by si mohlo rozhodnout v krajním případě o obnovení kontrol až na dva roky. „Nebojím se zneužití, ty výhody pohybu osob si uvědomuje každý stát, navíc je tam ten hodnotící systém okolních států,“ podotkl Kubice.
Státy už nyní mohou obnovit kontroly na vnitřních hranicích Schengenu, ale pouze v případech ohrožení veřejného pořádku nebo zajištění bezpečnosti. Stává se tak například u významných sportovních akcí, jako je nynější mistrovství Evropy ve fotbale, nebo třeba u teroristických útoků. U problémů s „propustností“ vnější hranice, jakým čelí teď Řecko, to ale zatím možné v podstatě není. „Nemůžeme přijmout to, co je na stole,“ řekla o kompromisu dánského předsednictví eurokomisařka pro vnitro Cecilia Malmströmová.
GALERIE
videogallery_235790