Budapešť - Divocí koně kdysi žili po celé Asii a Evropě, v současné době jich člověk ve volné přírodě ale mnoho nepotká. Výjimkou je Národní park Hortobágy v Maďarsku, kde se prohánějí stáda koně Převalského. S výjimkou Mongolska jde o největší stádo na světě. Probíhá tu jeden z úspěšných programů na záchranu plemene, který vede zoologická zahrada z Kolína nad Rýnem. Zdejší krajina je totiž podobná té, ve které se koně pohybovali ve své domovině.
Maďaři bojují o záchranu koně Převalského
Divoké koně už v Evropě najdete jen v Národním parku Hortobágy v Maďarsku. „Tohle je naše kobyla Idezo a její hříbě, které se narodilo loni. A v pozadí vidíte jednoho z našich nejstarších hřebců. Celkem tu je 212 koní,“ prohlásila Kristin Brabenderová, manažerka projektu.
Kdysi žili koně Převalského volně ve stepích podél mongolsko-čínské hranice. V minulém století se ale jejich počet rapidně snižoval, ubýval jim totiž životní prostor a lovili je kvůli masu. V roce 1967 bylo v Mongolsku spatřeno poslední stádo a poslední jedinec pak o dva roky později. Plemeno bylo úředně „v přírodě vyhynulé“.
Koně Převalského
Každý kůň je osobnost
Později se nálepka díky snaze ochranářů a umělému odchovu změnila na „kriticky ohrožené“. „Všichni naši koně jsou individuálně rozlišitelní. Máme pro ně registr, fotíme si je zepředu i z obou stran, počítáme jim pruhy na nohách. Děláme si poznámky o osobnosti každého koně. Každý má svůj jedinečný postoj, způsob, jakým se pohybuje, jak se pase,“ poznamenala Brabenderová.
Kristin Brabenderová, manažerka projektu:
„Každý kůň má jméno, abychom poznámky mohli vést. Jsou také registrovaní v mezinárodní plemenné knize koně Převalského v rámci Evropského programu pro ohrožené druhy. Tady v naší populaci každý rok dostávají hříbata jména začínající na jedno písmeno. Začínali jsme písmenem A a už jsme u O.“
Koně Převalského žijí zajímavý společenský život - tvoří totiž skupiny neboli harémy. Kobyly se shlukují kolem svého hřebce. Dělají to kvůli ochraně, protože cizí hřebec může jejich hříbata záměrně zabít. „Třeba hřebec Bendeguz měl během období říje kolem sebe ten největší harém a ke svým novorozeným hříbatům se choval velmi ochranářsky. Přitom na ně často útočili ostatní hřebci, takže byl neustále ve stresu a pod tlakem. Často jsem všechno pozorovala zdálky. Bendeguz mě vždycky poznal, přišel k autu a usnul. Důvěřoval mi, že stádo ochráním,“ zavzpomínala manažerka.
I zoo v Praze přispěla k záchraně ohroženého druhu
O přežití koně Převalského ve volné přírodě se ale nebojuje jen v Maďarsku. Pražská zoologická zahrada loni poslala armádním speciálem čtyři zvířata do Mongolska. Mají tam přispět ke zpestření genofondu. Kordula, Lima, Cassovia a Matyáš si museli zvyknout na čtyřiadvacet starousedlíků. „Je strašně důležité, jak si navzájem sednou. Nejdřív budou v ohradě, dokud si k sobě nenajdou cestu,“ řekl strážce parku Simon Poulilian.
Divocí koně (zdroj: ČT24)
Objevit by se mohl už zmiňovaný problém s ohrožením tak cenných hříbat. „U koní Převalského platí, že pokud hřebec přebere v boji nějaký harém a jedna z klisen čeká mládě s poraženým soupeřem, po narození ho prostě zabije. Klisny to vědí a některé odcházejí vrhnout v blízkosti biologického otce hříběte,“ konstatoval zoolog D. Usughjargal.
Čeští koně Převalského mají za sebou v Mongolsku první tuhou zimu a pražská zoo chce v jejich úspěšném navracení do přírody pokračovat.