Oslo – Poslední den procesu s norským atentátníkem Andersem Behringem Breivikem obhajoba přednesla závěrečnou řeč. Obhájce vyzval soud, aby Breivika osvobodil, protože prý atentátník jednal v „sebeobraně“ kvůli ochraně Norska. Chce taky, aby soud jeho klienta uznal příčetným. Breivik u soudu přiznal, že loni v červenci zabil v Oslu a na ostrově Utöya 77 lidí. Sám by měl odpoledne dostat slovo, pro svou závěrečnou řeč žádal hodinu. Verdikt padne v červenci nebo srpnu a klíčovou otázkou zůstává, zda soud Breivika na základě psychiatrických posudků shledá příčetným, či nikoliv. V prvním případě by byl odsouzen k 21 letům vězení s možností dalšího prodlužování, v druhém by pak byl umístěn v psychiatrické léčebně.
Obhajoba žádá osvobození Breivika
Hlavním úkolem soudu je proto určit, zda je 33letý Breivik příčetný, a tudíž trestně odpovědný. Fakt, že „malé a bezpečné Norsko bylo zasaženo takovýmto teroristickým útokem, je takřka nemožné pochopit“, uvedl v závěrečné řeči obhájce. To podle něj může vysvětlit, že psychiatři dospěli k rozdílným závěrům o Breivikově mentálním stavu.
Breivikův hlavní obhájce Geir Lippestad dnes u soudu v Oslu znovu zopakoval, že jeho klinet nezpochybňuje obvinění, která jsou proti němu vznesena. Řekl ale také, že Breivik byl při svém činu natolik při smyslech, že by neměl být umístěn do psychiatrické péče. Podle Lippestada spáchal Breivik útoky jako politický aktivista, který věděl, co dělá. Poukázal také na to, že duševně nemocný člověk by neměl dobré přátele a nemohl by se stát členem střeleckého klubu.
„Loni 22. července se událo peklo,“ řekl Lippestad. „Musíme ale mít na zřeteli, jak útoky provedl, pochopit, zda to bylo pouhé samoúčelné násilí, nebo radikální myšlenky, které byly příčinou.“ Lippestad vyzval, že pokud soud uzná Breivikovu vinu, měl by dostat co nejmírnější trest.
Geir Lippestad, obhájce:
„Když se podíváme na základní lidská práva a budeme vycházet z toho, že obžalovaný má radikální politický projekt, vyhodnocení jeho činů jako patologických a způsobených nemocí by ho připravilo o základní právo. A to je přijmout odpovědnost za vlastní činy.“
Soud vychází ze dvou protichůdných psychiatrických posudků. Torgeir Husby a Synne Sörheimová se domnívají, že Breivik trpí paranoidní schizofrenií, členové soudní lékařské komise Agnar Aspaas a Terje Törrissen naopak dospěli k závěru, že 33letý vrah je příčetný. Deset týdnů procesu příliš jasno do kauzy nevneslo.
Žalobci Svein Holden a Inga Bejerová Enghová prohlášení Breivika za nesvéprávného zdůvodňují právě přetrvávajícími pochybnostmi. „Je horší vsadit psychotického člověka omylem do vězení než nepsychotického zavřít na psychiatrii,“ uvedl Holden.
Třiatřicetiletý norský pravicový extremista Anders Behring Breivik v pátek 22. července 2011 spáchal dva útoky: v půl čtvrté odpoledne vybuchla ve vládní čtvrti v Oslu bomba, kterou umístil do auta před úřadem premiéra. Exploze si vyžádala osm obětí a 11 lidí bylo vážně zraněno. Krátce před pátou odpoledne přijel Breivik, převlečený za policistu, na ostrov Utöya na jezeře Tyrifjorden asi 35 km severozápadně od Osla, kde se konal mládežnický tábor vládní Norské dělnické strany. Představil se jako policista, který vyšetřuje výbuch v Oslu, a poté začal střílet do shromážděných lidí. Lidé v panice prchali, řada se jich utopila - zemřelo 68 lidí, většina ve věku 14 až 20 let, a jedna oběť podlehla zraněním pár dní nato v nemocnici. Breivik na ostrově střílel téměř hodinu a půl, než se asi v půl sedmé vzdal policii. Týž den zveřejnil na internetu svůj manifest o 1 500 stranách a deník, v němž přípravu na atentáty popsal. Desátého srpna vyšetřovatelé konstatovali, že Breivik oba útoky naplánoval, připravil a spáchal zcela sám. Od zatčení je ve vazbě ve věznici Ila se zvýšenou ostrahou u města Sandvika (asi 15 km západně od Osla). Proces s ním začal 16. dubna.
Rodiny obětí teroristických útoků i ti, kdo přežili Breivikovy krvavé činy, vyjádřili nad postojem prokuratury velké rozčarování. Podle nich je to politický extremista, který patří do vězení. Tento názor převažuje i mezi norskou veřejností. Podle průzkumu veřejného mínění si 74 procent Norů přeje, aby Breivik skončil ve vězeňské cele.
GALERIE
videogallery_000183106
Breivik se k atentátu ve vládní čtvrti v Oslu a střelbě do levicové mládeže přiznal, ale cítí se nevinen. Sám si přeje, aby byl odsouzen jako trestně odpovědný člověk. V sázce je totiž podle něj věrohodnost jeho ideologie, hlásající odpor vůči přistěhovalcům, islámu, multikulturalismu či marxismu. Spravedlivým výsledkem by podle něj byl buď trest smrti, nebo zproštění viny.
Breivikovy výroky u soudu:
- „Jsem vojenský velitel norského hnutí odporu a člen templářských rytířů v Norsku.“
- „Provedl jsem nejsofistikovanější a nejpůsobivější politický útok v Evropě od druhé světové války.“
- "Útoky z 22. července byly preventivními útoky na obranu rodilých Norů. (…) Zabití 70 lidí může předejít občanské válce. Jednal jsem jménem dobra, nikoli zla."
- „Vidím ve všech multikulturních politických aktivistech monstra, zlá monstra, která si přejí vyhladit náš lid, naši etnickou skupinu, naši kulturu a naši zemi.“
- „To nebyly žádné nevinné děti, ale političtí aktivisté, kteří pracují pro multikulturalismus.“
- „Nebylo mým cílem ublížit nevinným civilistům. Velmi se omlouvám obětem a pozůstalým po obětech, které nebyly členy žádné politické strany.“
- „Lidé, kteří mě označují za ďábla, mají na mysli, že ďábelský a násilný byl můj čin. Pokud je někoho možné označit za ďábla, pak jsou to sociální demokraté a marxisté, kteří chtějí přetvořit své země v multikulturní společnosti, aniž se přitom zeptali na názor jejich obyvatel.“