Zborov - Ministr obrany Alexandr Vondra odhalil v západoukrajinské vsi Ozerná nový památník československým legionářům padlým v bitvě u Zborova. Před pětadevadesáti lety jich tam totiž zhruba tři a půl tisíce bojovalo. Porazili tehdy armády Německa a Rakouska-Uherska. I v jejich řadách stáli Čechoslováci, krajané o sobě ale navzájem zřejmě neměli tušení. Ještě dříve ministr uctil památku padlých u stávající mohyly v Kalinivce, rovněž na zborovském bojišti.
Vondra ve Zborově odhalil památník legionářům
„Bez vítězství u Zborova by nebylo slávy legií a bez slávy legií by asi nebylo samostatného Československa,“ řekl Vondra novinářům. „Toto vítězství sice nepředstavovalo žádný zlom v první světové válce, fakticky to byla epizoda, ale pro mobilizaci naší národní hrdosti a legionářské slávy to byl zcela zásadní moment, který přesvědčil spojenecké státy, že nasazení našich zahraničních vojenských sil má cenu, je významné a naši vojáci jsou s to hodně dokázat,“ dodal ministr, který je sám z legionářské rodiny; jeho prastrýc u Zborova málem přišel o nohu.
Na hřbitovy v Kalinivce a Ozerné si přišli uctít památku českých a slovenských dobrovolníků nejen špičky českého ministerstva obrany a zástupci legionářské obce, ale i mnoho místních obyvatel. U památníků vedl bohoslužbu arcibiskup ukrajinské řeckokatolické církve, metropole tarnopolsko-zborovské. „Čechy a Slováky tu máme rádi, chodíme sem na hřbitov i s dětmi a vnuky sázet květiny jako svým příbuzným, abychom si připomněli jejich památku,“ řekla penzistka Valentina Navodičová ze vsi Kalinivka.
U Zborova padlo přibližně 180 československých legionářů
„Zde v mohyle je shodou okolností pohřben jeden z mých příbuzných, ale chtěli jsme položením kytice a návštěvou bojiště uctít památku i dalších padlých. Zborov byla jedna z hlavních bitev naší historie, bez ní by naše republika nevznikla,“ usoudil Petr Adamus, který se na místo vydal spolu s kamarády z Ostravy vlastní cestou, o ministrově návštěvě se dozvěděl až na hřbitově. Jakkoli lze podle Vondry současnost hodnotit i kriticky, měli bychom být rádi za hlavní odkaz legionářů. „Buďme vděčni těm, kteří za svobodu, nezávislost a demokracii nasazovali své životy a často, jako tito vojáci, padli,“ řekl.
Památník legionářům padlým u Zborova
Bitva u Zborova znamenala první výrazný úspěch československých legionářů na východní frontě. Tři a půl tisíce jich tam v roce 1917 porazilo početně silnějšího a lépe vyzbrojeného nepřítele. I krajany, kteří proti legionářům stáli v rakouských uniformách. „Po bitvě vypověděli mnozí vojáci, i Němci, že o žádné československé brigádě neměli ani tušení, protože všichni útočníci mluvili rusky. To byl rozkaz, který platil i pro československé legionáře, aby se předešlo nedorozuměním a střelbě do vlastních řad,“ vysvětlil historik vídeňské univerzity Richard Lein.
U Zborova padlo přibližně 180 vojáků československé brigády, která zde byla poprvé nasazena jako jeden celek v tzv. Kornilovově ofenzivě, posledním pokusu ruské armády zvrátit nepříznivý stav na bojišti s německými a rakousko-uherskými vojsky. Podle legendy se v zákopech utkali i pozdější českoslovenští prezidenti Klement Gottwald v rakouské a Ludvík Svoboda v legionářské uniformě. „Teoreticky je to možné, ale exaktně to potvrdit nemohu,“ poznamenal vojenský historik Aleš Knížek.
Úspěch předznamenal další tažení československých legií. Pomohl k budování československých legií v Rusku, které poté výrazně posílily postavení exilových politiků v čele s Tomášem Garriguem Masarykem při vyjednávání o uznání samostatného Československa. „Legionáři ovládli celou Sibiř, ovládli magistrálu, drželi frontu na Volze a tyto obrovské úspěchy už byly známy ve světě každému, zejména v Americe. A tím vlastně umožnily vznik Československé republiky,“ dodal historik. Vojáci v Olomouckých kasárnách na dnešek chystají slavnostní nástup.
Reportáž Karla Rožánka (zdroj: ČT24)