Je jediný prezidentský kandidát, který absolvoval vnitrostranické primárky. Česká veřejnost si ho spojuje nejen s typickým tmavým knírem, ale zejména s funkcí předsedy Senátu, již zastával do roku 2010. Nestora Občanské demokratické strany Přemysla Sobotku potvrdila výkonná rada mateřské ODS jako svého oficiálního stranického kandidáta na prezidenta republiky počátkem července poté, co ve vnitrostranickém klání porazil Evžena Tošenovského. Co voličům nabídne?
Sobotka: KSČM odmítám rehabilitovat, rudou vládu nechci
Po Jiřím Dienstbierovi (ČSSD), Zuzaně Roithové (KDU-ČSL) a Karlu Schwarzenbergovi (TOP 09) je Přemysl Sobotka již čtvrtým prezidentským kandidátem, kterého do klání o Hrad vysílá některá z parlamentních politických stran. Jako letitý člen občanské demokracie - do strany vstoupil v roce 1991 – hodlá i tentokrát hájit domovské modré barvy, v čemž má podporu i premiéra Petra Nečase. Ten uvedl, že Sobotku považuje za „nesmírně kvalitního a slušného kandidáta, který je jasný, názorově čitelný, nepopulistický a který má schopnost oslovit voliče.“
Průzkumy voličských preferencí ovšem dosud Sobotkovi mnoho šancí na úspěch nedávají; kandidát nejsilnější vládní strany výrazně mešká za trojicí Jan Fischer, Jan Švejnar a Miloš Zeman. Za deficit to ovšem nepovažuje; průzkumům pořádaným bezmála rok před volbou totiž přílišnou váhu nepřikládá. „Je to trošku virtuální pravda. Uvidíme, jaké budou průzkumy v prosinci a v lednu a jaký bude výsledek,“ uvedl v Interview ČT24.
Klausova podpora Zemana? Ozvěna „opo-smlouvy“, míní Sobotka
Osobně si liberecký senátor nebere ani skutečnost, že mnohaletý předseda ODS a současná hlava státu Václav Klaus nepodpořil jeho jako kandidáta občanských demokratů, ale svého někdejšího rivala Miloše Zemana. „Nejsme v monarchii, kde si následníka určuje kralující král,“ podotýká Sobotka, podle nějž se v prezidentovi tímto krokem zřejmě ozvala nostalgie po časech opoziční smlouvy.
Voliče chce Sobotka oslovit kontaktní kampaní, za jejíž základ označuje setkávání s občany. Na její přípravě by mu měl pomoct volební štáb ODS, strana navíc hodlá spojit prezentaci svého prezidentského kandidáta s kampaní před podzimními krajskými a senátními volbami. Za finanční strop pro svou vlastní předvolební kampaň označuje Sobotka částku patnácti milionů, které mu ze svého rozpočtu vyčlenila stranická pokladna. Je ovšem ochotný se na kampani (po souhlasu manželky) podílet i sám, předpokládá možnou investici v rozsahu dvou až tří set tisíc korun.
Při prezentování své představy o výkonu prezidentského mandátu se Sobotka v základních tezích neliší od ostatních kandidátů; obdobně jako levicoví aspiranti Jiří Dientsbier a Jan Švejnar se prezentuje jako stoupenec konsensu, nekonfliktního způsobu politiky a hledač způsobu, jak navrátit důvěru v demokracii. Shodně se zmíněnými rivaly i senátor Sobotka zdůrazňuje ústavně omezenou funkci prezidenta republiky a potvrzuje, že v případě zvolení by se omezil na „moderování veřejné diskuse“.
Sobotka: Komunisté součástí vlády? Nepřijatelné
Výjimku ovšem představuje Sobotkův postoj ke KSČM, a kandidáta ODS proto můžeme označit za dosud nejvýraznějšího kritika druhé nejsilnější levicové strany. Zatímco ostatní potencionální prezidenti možné jmenování vlády složené mj. z komunistů uvozují kondicionálem a k hypotetické situaci se vyjadřují nejednoznačně, Sobotka ji jednoznačně a opakovaně odmítá. V případě, že by byl jako hlava státu postaven před tuto možnost, snažil by se hledat cesty, jak jí zabránit.
„Úkolem prezidenta je po volbách někoho pověřit sestavením vlády. V momentě, kdy by ten dotyčný přišel s tím, že bude přímá spolupráce s KSČM, tak první krok, který bych udělal, tak by bylo, že bych svolal demokratické politické strany a snažil bych se najít průsečík jejich názorů na to, aby vytvořily vládu bez komunistů,“ konstatoval v Impulsech Václava Moravce. Za nepřijatelný označuje kabinet s přímou i nepřímou podporou KSČM.
V případě, že by nakonec usedl na Pražském hradě, plošnou amnestii Sobotka nechystá a i milosti chce udělovat jen vzácně a ze závažných sociálních a zdravotních důvodů. Naopak častěji hodlá využívat prezidentovu možnost vystupovat na plénu Senátu a Poslanecké sněmovny. „Žijeme v parlamentní demokracii a rozhodující slovo to má parlament. Oba prezidenti komunikaci s parlamentem poněkud zanedbávali,“ soudí Sobotka.
K přijetí eura by Sobotka vypsal referendum
V ekonomické a zahraničněpolitické oblasti zastává Sobotka názory občanských demokratů. Kroky, které by měly změnit rámec české suverenity a delegovat některé pravomoci na vyšší, evropský celek, chce nechávat posvětit referendem. „Pokud by byl tlak z Bruselu na zavedení eura, fiskální či bankovní unie příliš velký, podpořil bych konání referenda na tato témata, neboť by šlo o totální změnu všech přijatých pravidel,“ uvedl v rozhovoru pro Deník.
Euro za úspěšný projekt nepovažuje. „Ještě před pár lety řada takzvaných eurohujerů, omlouvám se za ten název, volali: 'Chceme euro, chceme euro!'. Dneska tu větu neslyšíte zleva doprava od nikoho, protože ten vývoj ukazuje, že politický projekt ještě nemusí být úspěšný projekt, a to je téma eura,“ podotknul před nedávnem v rozhovoru s Václavem Moravcem.
Výroky, které stojí za pozornost:
- "Jestliže jsou poslanci KSČM, kteří se chodí klanět k hrobu Klementa Gottwalda, jednoho z nejmasovějších vrahů nevinných lidí, a jestli rétorika některých lidí z vedení KSČM je v podstatě stalinistická, tak je to pro mě obrovské varování a fascinuje mě, že společnosti v České republice to přestává vadit. Mně osobně to vadí," říká Sobotka o komunistické straně.
- „V době, kdy jsem byl šest let v druhé nejvyšší ústavní funkci, tak mi lidé kolem říkali: 'Děláš to tak a tak, měl bys dělat prezidenta.' No a pak jsem získal nominaci, dostal jsem hlasy šedesáti procent těch, kteří se chtěli zúčastnit primárek. Tady jsem dost sebevědomý a řekl bych, že to je dost dobrý výsledek,“ uvedl ke své kandidatuře v rozhovoru pro deník Právo.
- „Václav Klaus se s námi rozešel před pár lety docela tvrdým způsobem. Myslím, že rozdílnost kroků, které dělala jeho ODS a ODS po něm, nemusela být důvodem rozchodu, protože dvakrát se naší zásluhou dostal do pozice prezidenta. Ale je to jeho svobodné rozhodnutí. Podle mě ta podpora, kterou vyslovil Miloši Zemanovi, je i určitou nostalgií na doby opoziční smlouvy,“ uvedl pro tentýž list.
- „Ze své práce jsem zvyklý dělat permanentní volební kampaň. Nerozlišuju, jestli je sobota nebo středa. Základní prvek bude moje setkání s občany. Kampaň chceme propojit i s krajskými a senátními volbami a i tady bude šance se prezentovat,“ popisuje svou představu o předvolební kampani.
Přemysl Sobotka (nar. 18. května 1944) vystudoval medicínu na Karlově univerzitě. Lékařskou praxi zahájil v roce 1968 na chirurgii, řadu let působil na rentgenologii. Politicky aktivní začal být až po roce 1989, kdy vstoupil do OF, od roku 1991 je členem následnické ODS. Sobotka je letitým senátorem za Liberecko, poprvé ho lidé do horní komory zvolili v roce 1996. V letech 2004-2010 působil jako předseda Senátu. Rád sportuje a stejně jako prezident Klaus hraje tenis a lyžuje.