Du Toit je vinen z přípravy atentátu na Mandelu a spiknutí

Pretoria - Soud v Jihoafrické republice shledal vinným z velezrady organizátora bělošského rasistického spiknutí, které plánovalo státní převrat, atentát na prvního černošského prezidenta JAR Nelsona Mandelu a chtělo vyhnat černochy ze země. Mike du Toit je podle zpravodajského serveru BBC prvním člověkem od konce vlády bělošské menšiny v roce 1994, který byl shledán vinným z velezrady. Hrozí mu doživotí. Výši trestu pro něj i pro dalších 21 členů skupiny souzených spolu s ním by měli soudci oznámit v příštích týdnech.

Bývalý univerzitní pedagog byl prvním členem milic Boeremag (Búrská síla), které tvořili stoupenci apartheidu. Podle verdiktu pretorijského soudu stál za devíti bombovými útoky v johannesburské čtvrti Soweto v roce 2002. Policie při vyšetřování našla du Toitovo mobilní velitelství - a v něm plány pro armádu 4 000 ozbrojenců. Chystaný státní převrat měl svrhnout vládnoucí Africký národní kongres, nejstarší černošskou organizaci JAR. Podle du Toitova plánu mělo hnutí Boeremag přimět jihoafrickou černošskou většinu, přibližně 40 milionů lidí, opustit zemi a odejít do Zimbabwe.

Mthunzi Mhaga, vyšetřovatel:

„Varováním by mělo být, že tato skupina používala (k  útokům) velmi mladé lidi. Navíc to byli lidé s vysokým vzděláním.“

Výpovědi dvou set svědků a vyšetřovací spis o stotisících stran mluví jasně: organizace Boeremag inspirovaná nacismem měla obrovské zbrojnice a tuny výbušnin. Výmluvy, že skutečné vedení rasistické bojůvky uzavřelo dohodu s úřady a obětovalo pěšáky, soud neobměkčily.

Skupina podle svědků také plánovala atentát na Mandelu, proslulého bojovníka proti apartheidu, který se v roce 1994 stal prvním jihoafrickým černošským prezidentem a po desítkách let nadvlády bělochů působil jako sjednocující prvek. Mandela stál v čele JAR pět let do roku 1999.

Reportáž Davida Miřejovského (zdroj: ČT24)

Búrové (Afrikánci) jsou potomci bílých, převážně holandských přistěhovalců, kteří na území dnešní JAR přicházeli od 17. století. V zemi žije nyní asi pětimilionová bělošská menšina. Vztahy mezi ní a černošskou většinou jsou podle analytiků stále napjaté, extremistické skupiny jako Boeremag ale prý mají jen malou podporu.