Oslo - Soud v Oslu vynese v 10 hodin rozsudek nad atentátníkem Andersem Behringem Breivikem, který loni 22. července zabil při pumovém útoku a střelbě v Oslu a okolí 77 lidí. Svou zemi tak prý chtěl ochránit před islamizací a multikulturalismem. Nor má připraveny dvě různé řeči - jednu na případ, kdy bude uznán svéprávným a poslán za mříže, druhou na případ, že jako nesvéprávný skončí v psychiatrické léčebně. V případném odvolacím procesu bude Breivika dál obhajovat Geir Lippestad. Breivikovy činy šokovaly celý svět. Postupem času vyšlo najevo, že norská policie mohla jeho řádění zabránit dřív - spletla si ale ostrov Utöya s ostrovem Geitöya. Kauza nakonec stála místo šéfa norské policie. Vynesení rozsudku bude ČT24 vysílat živě od 10:00.
Verdikt už dnes: Norsko bodl Breivik přímo do srdce, půjde za mříže?
Verdikt v největším poválečném soudním procesu v Norsku padne v 10:00 SELČ. Soudní stání potrvá podle předpokladů pět až šest hodin, včetně přestávek, přičemž oproti v Norsku obvyklé praxi má hned na úvod zaznít závěr soudců ohledně viny obžalovaného a příslušného trestu a teprve potom bude následovat jeho zdůvodnění, píše norský deník Aftenbladet. V soudní síni bude přítomen i Breivik, který poté dostane slovo.
Breivikův advokát Tord Jordet v rozhovoru pro ČT:
„Zvažovali jsme, jestli ten případ vzít. Princip, že ať spáchal zločin kdokoliv, má právo na obhájce, je pro nás ale velmi důležitý. (…) Nikdy jsme nepochybovali, že policie zajistí Breivikovi bezpečnost. Je zcela izolován od ostatních vězňů – a nejspíš ještě dlouho bude.“
Obhájce Anderse Breivika Tord Jordet v rozhovoru pro ČT
Je Breivik svéprávný? Znalecké posudky se rozcházejí
Klíčová otázka se nyní týká duševního zdraví obžalovaného. Na tom bude záviset, zda atentátník stráví následující roky ve věznici či v psychiatrické léčebně. Některé posudky označují Breivika za nesvéprávného a schizofrenického, zatímco podle jiných je příčetný a má jen „silnou narcistickou poruchu.“ Maximální délka trestu v Norsku je přitom 21 let vězení. Tento trest ale může být u zvlášť nebezpečných zločinců opakovaně prodlužován o pět let až na doživotí. I když soud shledá atentátníka duševně chorým a pošle ho do psychiatrické léčebny, může pravicový extremista zakrátko skončit znovu ve věznici. Důležité slovo totiž budou mít ještě lékaři.
Anne Kristine Bergemová z kliniky Dikemark:
„V psychiatrii je to stejné jako v somatologii. Lékař nepředepíše antibiotika, pokud u pacienta není zjištěna nějaká infekce. Pro nás je nemyslitelné, že bychom léčili pacienta jen na základě soudní zprávy.“
Lippestad na Breivikovo přání formálně vyzval k osvobození svého klienta. Breivik totiž trvá na své nevině, „preventivní útoky“ prý spáchal v sebeobraně, aby uchránil Norsko a celou Evropu před islamizací a multikulturalismem, za jejichž podporu kritizuje norské instituce. „Jednal jsem v zájmu svého národa, své kultury, svého náboženství, svého města a své země. Proto žádám, abych byl zproštěn viny,“ řekl na závěr desetitýdenního procesu dokazování 22. června. Pokud soud rozhodne o jeho umístění na psychiatrii, hodlá se atentátník odvolat.
Třiatřicetiletý vrah zatím tráví čas ve vazbě úplně mimo ostatní vězně - v třípokojové cele. K dispozici má počítač, noviny, televizi i běžecký pás. Breivik píše vlastní životopis, odhalit má podrobněji přípravu útoků i jeho názor na norské věznice. Dvě další jeho knihy se prý zabývají jeho protiislámskou ideologií a vizí budoucnosti.
GALERIE
Ilustrační foto
Breivik si v manifestu „oblíbil“ i Česko
V manifestu o 1 500 stranách, který Breivik zveřejnil krátce před útoky, je i několik zmínek o ČR. Vedle dalších politiků citoval Breivik několikrát i slova prezidenta Václava Klause či se pozitivně vyjádřil o československých Benešových dekretech. Obsáhle rovněž popsal svou cestu do Prahy, kde si v srpnu 2010 chtěl koupit zbraně. Nakonec ale neuspěl a navíc došel k tomu, že si je může koupit legálně doma.
Od zatčení je Nor ve vazbě ve věznici Ila se zvýšenou ostrahou u města Sandvika asi 15 kilometrů západně od Osla. Soudní proces s atentátníkem, který začal letos 16. dubna, vyvolává hodně emocí. Breivik v průběhu něj vypovídal mimo jiné o podrobnostech masakru. Během posledního slyšení pozůstalí opouštěli soudní síň.
Breivikovy deníky mají vyjít mimo Norsko… a obsahovat informace o Templářích
Breivikova autobiografie, kterou píše v cele v angličtině, má začínat rokem 2002. Tehdy údajně zahájil činnost organizace Templářských rytířů, bojující proti multikulturalismu. Rozhoduje se nyní mezi dvěma pracovními názvy díla: 2083 - Breivikovy deníky nebo 2083 - 22. 7. deníky. Breivik se v životopise vyjádří mimo jiné ke svým doposud neobjasněným cestám do Libérie a do Londýna a také uvede svůj názor na norské věznice. Právě návštěva Libérie v dubnu 2002 je jednou z hlavních nezodpovězených otázek případu.
GALERIE
Pietní akce v Norsku
Atentátník tvrdí, že se v této africké zemi setkal s hledaným srbským válečným zločincem, který je napojen na jeho údajnou organizaci Templářských rytířů. Norská policie nemá o existenci takové organizace žádné důkazy a je přesvědčena, že Breivik jedná při svých činech na vlastní pěst a do Libérie jel nakoupit krvavé diamanty. Podle Breivika byl ale nákup diamantů pouze zástěrkou pro skutečný cíl cesty. Terorista doposud odmítal poskytnout údaje o osobách, s nimiž se během své západoafrické mise setkal. Prozradil jen, že Srb vystupoval pod přezdívkou „Drak“.
GALERIE
videogallery_260052
I Česko má svého potencionálního Breivika
Česká policie nedávno zveřejnila podrobnosti k případu devětadvacetiletého Vojtěcha Mlýnka z Ostravy, kterého zadržela 10. srpna. Muž, který má za sebou kriminální minulost, měl v bytě několik stovek nábojů, zbraně a výbušniny. Na internetu se netajil obdivem právě k norskému masovému vrahovi. Podle dosavadních výsledků vyšetřování připravoval odpálení větší bomby. Při činu se asi chtěl vydávat za policistu, pořídil si totiž i části policejních uniforem. Za odpálení jedné bomby byl navíc před časem i odsouzen.
Dva Breivikovy útoky, které Norsko poznamenaly
Při prvním útoku v půl čtvrté odpoledne vybuchla bomba ve vládní čtvrti v centru Osla. Nálož Breivik umístil do auta, které zaparkoval před úřadem premiéra a ministerstvem spravedlnosti, kde se v okolí nacházejí další ministerstva. Exploze si vyžádala osm obětí a 11 osob bylo vážně zraněno.
Při druhém krátce před pátou odpoledne přijel Breivik převlečený za policistu přívozem na ostrov Utöya na jezeře Tyrifjorden asi 35 km severozápadně od Osla, kde se nacházelo asi 600 převážně mladých lidí na mládežnickém táboře vládní Norské dělnické strany. Představil se jako policista, který vyšetřuje výbuch v Oslu, a poté, co se několik lidí na jeho výzvu shromáždilo, začal do nich střílet. Lidé v panice prchali, řada se jich utopila - zemřelo 68 osob, většina ve věku 14 až 20 let. Jeden člověk podlehl zraněním pár dní nato v nemocnici.
Breivik na ostrově střílel téměř hodinu a půl, poté se asi v půl sedmé vzdal policii. Místní policii přišlo hlášení o střelbě na ostrově v 17:27 a deset minut nato byla z Osla vyslána speciální policejní jednotka, která však neměla k dispozici vrtulník, a tak na ostrov připlula v 18:25 na člunu. Než dorazili policisté, vydalo se na místo masakru několik odvážlivců na člunech, kteří pomohli z vody zachránit pár desítek prchajících lidí.